Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden nebyl jen v Itálii a na Maltě, ale stihl taky promluvit k českým velvyslancům, kteří přijeli z celého světa do Prahy na tradiční poradu. Shodou okolností ve stejný den mluvil k francouzskému diplomatickému sboru i francouzský prezident Emmanuel Macron. A kontrast to byl hodně nápadný.

Zatímco Macron představil vizi, Babiš zopakoval pár vět proti migraci, které od českých politiků slyšíme roky. Jasně, migranty tu nechceme, ale to je trochu málo. Co tedy v rámci Evropské unie chceme?

Od premiéra jsme neslyšeli nic víc než povinné fráze o tom, že EU musí zajistit bezpečnost a prosperitu. Ale jak? To hlavní, co z Babišova projevu zbylo, tak byly věty o tom, že Česko musí být členem EU a je součástí Západu. Není to skoro 30 let po listopadu 1989 trochu málo? Člověk by čekal, že něco takového je samozřejmé, že to premiér ani nemusí říkat.

Jenže v Česku jsme se dopracovali do situace, kdy je dobře, že Babiš se jak k EU, tak obecně k Západu přihlásil. Samozřejmé to bohužel stále není. A tak není divu, že na vize toho, jak by Česko mělo v EU fungovat, nemáme čas ani schopnosti.