Finanční správa rozjela zátah proti ubytovatelům přes Airbnb. Těm, kteří z příjmů z krátkodobých pronájmů řádně neplatili daně, rozesílá výzvy k doplacení a v některých případech provádí u hostitelů také daňové kontroly. Kde získala informace, které ji přivedly na stopu neplatičů, finanční správa tají. Airbnb popírá, že by je českým úřadům vydalo. Přesto daňaři radí, aby výzvy berního úřadu ubytovatelé raději neignorovali a daně doplatili. Že by finanční správa jen blufovala, není pravděpodobné. Neplatičům hrozí vysoké pokuty a v některých případech i trestní stíhání.

Možných cest, jak mohla finanční správa legálně získat informace o poskytovatelích krátkodobých pronájmů, je hned několik. "Z dosud zveřejněných informací je nepochybné, že správce daně získal data o osobách s příjmy od Airbnb cestou vyhledávací činnosti," říká daňový expert společnosti Apogeo a bývalý přední manažer finanční správy Jiří Žežulka a dodává: "Nejpravděpodobněji lze usuzovat, že si vyžádal informace z bankovního účtu, ze kterého jsou platby od provozovatele platformy směrovány pronajímatelům." Povinnost poskytnout finančnímu úřadu na výzvu údaje o majiteli účtu, stavech a pohybech peněz ukládá bankám daňový řád. Tyto informace pak mohou úředníci použít při vymáhání daňových nedoplatků.

Druhou možnou cestou, jak mohli úředníci data o ubytovatelích získat, je mezinárodní výměna informací. "Důkazy získané cestou oficiální mezinárodní spolupráce jsou legální. Do mezinárodní výměny informací o daňových subjektech jsou zapojeny všechny státy EU i řada dalších," uvádí daňový poradce KODAP Vlastimil Sojka. V případě Airbnb by mohly být zdrojem informací z mezinárodní výměny buď Spojené státy americké, kde společnost sídlí, nebo Irsko, kde má Airbnb evropskou centrálu. Právě v Irsku tak platforma eviduje veškeré příjmy, které se přes ni uskuteční, včetně jmen hostitelů. O data už irské úřady požádalo například Německo.

Třetí možností, jak se mohl stát k údajům z Airbnb dostat, je přes americkou společnost AirDNA, která se živí získáváním takových dat z databáze Airbnb a jejich přeprodejem. Data od ní ostatně využili i akademici z Vysoké školy podnikání a práva, kteří pro vládu dělali studii o sdílené ekonomice.

"Data, která by umožnila identifikaci hostitelů Airbnb, jsme k dispozici měli," říká Vladimír Krajčík, jeden z autorů studie. Nešlo o konkrétní jména a příjmení ubytovatelů − ti v datech AirDNA vystupují pouze pod identifikačním číslem. Výzkumníci ale měli k dispozici GPS souřadnice pronajímaných objektů. "Nebyl by z nich problém s propojením s údaji z katastrálního úřadu zjistit jméno majitele," míní Krajčík. Ostatně Úřad vlády se také o tato data zajímal. Krajčíkův tým mu je ovšem nemohl poskytnout − zavázal se k mlčenlivosti.

O data si české úřady mohly stejně jako akademici říct přímo AirDNA. Americká společnost ale stejně jako samo Airbnb popírá, že by k nějaké výměně informací došlo. "Nikdy jsme neposkytli naše data české vládě ani českým daňovým úřadům," uvedla marketingová specialistka AirDNA Leslie Jamesová.

Spočítáno i s úroky

Ačkoliv nejde s jistotou říct, z jakého zdroje finanční správa informace o ubytovatelích získala, neznamená to, že by pronajímatelé mohli její výzvu k doplacení daní ignorovat. "Nepředpokládám, že by mohlo úspěšně dojít ke zpochybnění zákonnosti získaných důkazů," upozorňuje Žežulka.

Data k identifikaci ubytovatelů měli už autoři studie pro vládu. Finanční správě je ale nedali. Tvrdí, že se zavázali k mlčenlivosti.

Po úřední výzvě k doplacení daní by měl pronajímatel podat dodatečné daňové přiznání. K dlužné částce mu pak finanční úřad může připočítat až půlmilionovou pokutu za nesplnění registrační povinnosti a ještě úrok z prodlení. Jeho výše se odvíjí od repo sazby vyhlašované Českou národní bankou navýšené o 14 procentních bodů.

Reagovat na výzvu úřadu by majitelé bytů měli i ve chvíli, kdy jsou přesvědčení o tom, že chybu neudělali a přiznali své příjmy tak, jak měli. "V takovém případě by měli podat nulové daňové přiznání, popřípadě úřadu sdělit, že žádné zdanitelné příjmy v tom období neměli. Lze také reagovat formou dodatečného daňového přiznání, kde uvedou stejné příjmy, jako měli v řádném," uvádí správný postup Lukáš Heřtus z Generálního finančního ředitelství.

Majitelé bytů ale musí počítat s tím, že své tvrzení budou muset prokázat. Proti informacím finanční správy tak budou muset postavit vlastní důkazy, kterými prokážou, že ve svém bytě či domě nikoho neubytovávali anebo že jim z ubytování plynuly menší příjmy, než tvrdí finanční úřad. "Navíc může být veden spor, zdali se v konkrétním případě jedná o nahodilý příjem, nebo o systematickou opakovanou výdělečnou činnost. To má velký dopad na způsob zdanění a na případné odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění," upozorňuje Sojka. Nahodilé příjmy do 30 tisíc korun ročně jsou totiž od daně osvobozeny.

Nejde jen o daně

Pokud jde naopak o systematické podnikání, měli by na ně podle výkladu finanční správy mít hostitelé živnostenské oprávnění k poskytování ubytovacích služeb. S tím vedle daní souvisí i povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Minimální měsíční odvody na ně dosahují zhruba čtyř tisíc korun. I to tedy budou muset ubytovatelé doplatit.

Další výzvy k zaplacení by brzy mohli dostat ubytovatelé i od pražských radnic, v jejichž obvodu stojí nejvíce bytů pronajímaných přes Airbnb. "S pražským magistrátem v současné době jednáme a informace o ubytovatelích můžeme městu poskytnout," říká Lukáš Heřtus z Generálního finančního ředitelství.

Může se tak stát, že pražským ubytovatelům dorazí i výzvy k doplacení rekreačních poplatků. Ty může příslušný úřad "za trest" zvýšit až na trojnásobek. Další pokuta za nesplnění povinnosti registrovat se k poplatkům se pak může vyšplhat až na půl milionu korun.

Případy hostitelů, kteří neplatili z příjmů z krátkodobého pronájmu daně, mohou mít i soudní dohru. Týkat se může jednak samotné výše nedoplatků, skončit ale někteří ubytovatelé mohou i před trestními soudy. Pokud totiž hostitelé státu neodvedli na daních vysoké částky, mohli se dopustit trestného činu, za který hrozí až tříleté vězení. "Podle dostupné právní doktríny může jít o krácení daně již od 50 tisíc korun. Vyšší sazby, až 10 let, se pak týkají zkrácení daně ve značném nebo ve velkém rozsahu, tedy od pěti milionů korun," varuje Sojka.

Krátkodobé pronájmy v útlumu

Jasná metodika pro daňové povinnosti ubytovatelů, s níž Generální finanční ředitelství přišlo loni na podzim, spolu s jejím důsledným vymáháním, které přichází nyní, stírají výhodnost ubytování přes Airbnb oproti klasickým pronájmům.

Pokuta, úrok z prodlení a možná i trestní stíhání: Kdo státu nezaplatil na daních více než 50 tisíc, může skončit až na tři roky ve vězení.

V turisticky nejexponovanějších lokalitách, jako je například Praha 1, sice dokáže byt nabízený turistům vydělat i při splnění všech povinností vůči státu i dvojnásobek toho, co dlouhodobý pronájem, dál od centra už je to ale jinak. Z analýzy realitní kanceláře Re/Max vyplývá, že pokud živnostník ubytovává turisty ve 45metrovém bytě na Žižkově, vydělá si při průměrné obsazenosti, která se u Airbnb v Praze pohybuje kolem 68 procent, zhruba 13 800 korun měsíčně. To je jen o 1400 korun víc, než kolik by mu vynesl dlouhodobý pronájem stejného bytu. Analýza přitom nepočítá s úhradou DPH. Pokud by byl ubytovatel jejím plátcem, vychýlilo by to jeho příjmovou rovnici v neprospěch krátkodobého ubytování. V propočtu rovněž nejsou zahrnuty náklady na práci. "Z místních šetření víme, že 10 až 15 procent těch, kteří původně přes Airbnb ubytovávali mimo nejužší centrum Prahy, už buď své byty prodalo, anebo je obsadilo klasickým nájemníkem," upozorňuje Krajčík z Vysoké školy podnikání a práva. Nepatrný úbytek hostitelů po loňském zveřejnění přehledu daňových povinností pronajímatelů výzkumníci zaznamenali i v turisty nejvyhledávanějším centru Prahy.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Související