Srpen 1968 trávil literární kritik, spisovatel a překladatel Václav Černý stejně jako prázdniny v předchozích letech na rodném Náchodsku. Když ho 21. srpna brzy ráno vzbudila sousedka s křikem, že zemi obsazují cizí vojska, pustil si rádio, aby se dozvěděl podrobnosti. Když ladil napříč frekvencemi, aby si zprávy z Československého rozhlasu obohatil o pohled ze zahraničí, najednou se zarazil − z reproduktoru zaslechl svoje jméno.

Bylo to vysílání stanice Vltava, která šířila z území východního Německa propagandu na podporu okupace vojsky Varšavské smlouvy vedenými Sovětským svazem. Černý u přijímače zkameněl. Vyslechl, že sovětská a další "spřátelená" vojska přišla v hodině dvanácté, protože se moc v zemi chystala uchvátit zrádná "pravice" pod vedením nové vlády, kterou měl údajně právě on zformovat. Byl to začátek tvrdé diskreditační kampaně, která se rozjela souběžně s okupací a trvala několik let.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit od 145 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.