Dva dny před 50. výročím okupace Československa sovětskými a dalšími spojeneckými vojsky si ruský prezident Vladimir Putin udělal výlet do Rakouska a do Německa. U našich jižních sousedů si zatancoval na svatbě ministryně zahraničí, u sousedů západních jednal o strategických otázkách, jako je dovoz plynu nebo válka v Sýrii.

Viděno optikou liberální části české společnosti: v čase vysoce citlivé vzpomínky na okupaci se naši sousedé znovu sbližují s nebezpečným režimem, který naše území stále považuje za svoji sféru vlivu. S režimem, pro který jsou lidská práva jen slogan změkčilého Západu a kde lidský život má cenu střely z kalašnikova. Německý nebo rakouský pragmatismus ve vztahu k Rusku se zdá být ještě ohebnější než ten český.

Jenže tak jednoduché to ve skutečnosti není a nemělo by být.

Neznalost historie a politika extrémů

Jaký tedy vlastně je a jaký by měl být vztah Evropanů k Rusku? Nejprve si pomožme několika čísly. Čtvrtina Čechů v červencovém průzkumu pro organizaci Post Bellum neuměla říci, co se v roce 1968 stalo. Podle jiného průzkumu pro Českou televizi neví třetina mladých ve věku 18 až 34 let, že do Československa v roce 1968 přijely tanky vojsk Varšavské smlouvy.

Má to zcela praktické a velmi nepříjemné dopady. Hromadná ignorace moderní historie umožňuje následovníkům sovětského imperialismu, k němuž se Putin otevřeně hlásí, úspěšně prosazovat politiku rozdělování Evropanů. Umožňuje jim ovládat veřejný prostor, a tím pádem držet volant od současnosti i budoucnosti.

Na druhou stranu ale nejde o to, že by bylo rozumné Rusko ignorovat, nebo dokonce nenávidět. Západní partneři často obviňují východní členy EU a NATO z rusofobie a není možné říci, že zcela bezdůvodně.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak Rusko získává vliv pomocí strachu?
  • Proč pro Česko není cesta ani rakouský superpragmatismus, ani polské bušení hlavou do ruské zdi?
  • Co by měla česká společnost a politika dělat?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru