Městečko Preševo na jihu Srbska vypadá v žáru letního slunce jako podobná města o pár kilometrů západněji za hradbou hor v Kosovu. V ulicích je slyšet albánština a čerpací stanice u hlavní silnice směřující z Bělehradu do Makedonie patří firmě, která má benzinky i v Kosovu. Vedle dinárů bere bez problémů i eura, kterými se platí v Kosovu.

O Preševu a dalších dvou okresech s většinovou albánskou populací v jižním Srbsku nejspíš uslyšíme v září, kdy se pod záštitou Evropské unie mají setkat srbský prezident Aleksandar Vučić a jeho kosovský kolega Hashim Thaci. Oba v minulých týdnech začali sondovat možnost změny hranic Kosova, které Bělehrad neuznává a blokuje tím plné mezinárodní uznání deset let starého státu, kde většinu z 1,8 milionu obyvatel tvoří právě Albánci.

Představy o změně hranic jsou různé. Kosovská vláda plně neovládá sever země, kde mají většinu Srbové, kterým jinak menšinová práva zajišťuje především dohled mezinárodního společenství od války v letech 1998 až 1999.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.