Jan Úšela
Alternativní taxislužba Uber čelí protestům prakticky ve všech místech světa, kde působí. Obvykle proti ní stávkují klasičtí taxikáři, kterým bere práci, protože bývá levnější. Státy pak reagují buď úplným zákazem, nebo regulací. V Evropě Uber nesmí jezdit v Bulharsku, Maďarsku či v Dánsku, v Severní Americe ho zakazuje stát Aljaška, texaský Austin či kanadský Vancouver. Pobaltské Estonsko je naopak uváděno jako příklad země, která původem americkou osobní autodopravu zákonem povolila a zároveň jím zastavila stávky tradičních konkurentů.
Důvody protestů bývají v různých částech světa podobné. Vedle nižších cen si na řidiče Uberu taxikáři stěžují také proto, že oproti nim zpravidla jezdí bez licence, nemají zkoušky z místopisu, nepoužívají taxametry a obejdou se i bez speciálního označení vozů.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Byznys podle HN
Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?
Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
