Nedělní summit hlav pěti států Kaspického moře, tedy Ruska, Ázerbájdžánu, Íránu, Turkmenistánu a Kazachstánu po 22 letech otevřel cestu výstavbě plynovodu z Turkmenistánu po mořském dnu na západ až do Evropské unie. Moskva přitom takovou možnost dosud blokovala s tím, že by to mohlo ohrozit export ruského plynu na lukrativní evropský trh.

Prezidenti kaspických států podepsali konvenci o právním statusu Kaspického moře, což nebylo nic jednoduchého. "Kaspik nemá spojení se světovými oceány, tudíž není mořem. Současně ale kvůli svým rozměrům a slané vodě nemohl být považován za jezero," vysvětloval moskevskému listu Kommersant náměstek ministra zahraničí Grigorij Karasin, který se jednání o dokumentu účastnil za ruskou stranu.

Hlavní problém ovšem představovalo nerostné bohatství. Jakkoliv odhady, že by se zde mohlo skrývat až čtyřicet procent světových zásob zemního plynu, jsou nejspíše přehnané, přece jde o solidní částky. Nakonec bylo rozhodnuto, že dno se rozdělí proporcionálně mezi státy, zatímco povrch vody, a tím třeba i lov ryb, bude s výjimkou teritoriálních vod společný.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.