Noc už končí, ale ráno ještě nezačalo. Tma a světlo se na chvíli potkávají. Tuhle dobu před lety nazval český básník Jan Skácel hodinou mezi psem a vlkem. Traduje se, že v tomto čase před rozedněním se rodí nejvíce dětí, nejvíce lidí umírá, ve spánku se zdá nejvíce snů. Jde o dobu mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. I tuto hodinu možná čeká velká, celoevropská změna − konec střídání letního a zimního času.

V současné době ji známe od roku 1996. Letní čas začíná v poslední březnovou neděli, posouvá se ve dvě v noci na třetí hodinu. Poslední neděli v říjnu se pak vrací zpět na druhou.

Do debaty, zda má smysl střídání zachovat, nebo ho zrušit, se letos vložila Evropská komise a Evropský parlament.

Vyzvaly všechny zájemce, aby se do čtvrtka 16. srpna v on-line dotazníku vyslovili, zda dvojí čas nadále chtějí či nikoliv.

Skupina poslanců Evropského parlamentu vypracovala návrh na zrušení letního času. Parlament Evropskou komisi pověřil, aby vyhodnotila přínosy střídání času a případně rozhodla o tom, zda má smysl v této praxi pokračovat. Zajedno jsou všichni v tom, že členské země EU musí postupovat společně. Buď všichni letní čas zruší, nebo ho všichni zachovají. Pokud by se někdo rozhodl tak a druhý onak, vznikl by chaos a problémy v dopravě i obchodě.

Fakta o střídání času

◼ První člověk, kterého myšlenka na posun času napadla, byl americký státník Benjamin Franklin. Za svého pobytu ve Francii v roce 1784 prohlásil, že Francouzi by měli dříve vstávat, aby večer ušetřili za svíčky. Samotné střídání času ovšem Franklin nenavrhl.

◼ Jako první zavedly střídání letního a zimního času některé kanadské regiony v roce 1908.

◼ Německo zavedlo letní čas 30. dubna 1916, ve stejném roce jako Rakousko-Uhersko. Po vzniku Československa vláda letní čas zrušila. Znovu ho zavedla nakrátko po druhé světové válce a obnovila pak v roce 1979.

◼ Za druhé světové války Německo prosazovalo střídání času i v zemích, které obsadilo.

◼ Většina evropských zemí letní čas zavedla v 70. nebo 80. letech.

◼ V současné podobě platí střídání pro Evropskou unii i země, které tehdy byly v jejím sousedství, od roku 1996. Letní čas začíná poslední neděli v březnu posunem z druhé hodiny ranní na třetí. Zimní čas pak poslední neděli v říjnu posunem ze třetí hodiny na druhou.

◼ Kromě Evropy praktikují střídání času například USA, Kanada, Austrálie, Brazílie, Chile, Maroko nebo Írán.

Drtivá většina afrických a asijských států čas nemění.

◼ Evropský parlament a Evropská komise umožnily občanům členských zemí EU vyjádřit svůj názor na možné zrušení letního či zimního času v on-line dotazníku. Spuštěn byl 4. července, možnost vyslovit se končí ve čtvrtek 16. srpna.

Dotazník je na webové adrese https://ec.europa.eu/info/consultations/2018-summertime-arrangements.

◼ Výsledek hlasování není závazný.

Dá se však předpokládat, že čím více obyvatel Evropské unie se vysloví pro zrušení posunu času, tím větší vliv na rozhodování Evropské komisi to
bude mít.

◼ Na konec střídání času z členských zemí EU nejvíce naléhají Finsko, Polsko a Litva.

Diskuse se vede o dvou věcech. Zaprvé zda má v současnosti ještě smysl střídání letního a zimního času kvůli energetickým úsporám. A zadruhé zda má negativní vliv na lidské zdraví. Reakce na samotnou diskusi jsou rozdílné: někdo ji vítá, někdo dlouhodobě považuje střídání času za pseudoprobém a nicotnost, se kterou je zbytečné čas ztrácet.

Ekonomické úspory? Bývávalo

Mezi iniciátory změny současného stavu, který platí v Evropské unii a okolních zemích od roku 1996, je europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Hospodářským novinám řekl, že názor na škodlivost střídání letního a zimního času podporuje řada odborných studií.

"Střídání časů nenaplnilo svůj původní účel: šetření energie. Ukázalo se, že to, co se ušetří na světle, se utratí za topení. Podle některých chronobiologů má až dvacet procent populace kvůli změně času zdravotní problémy. Nejvíc trpí autisté, starší lidé a děti. Různé studie také ukázaly, že změna času se podepsala na nárůstu dopravních nehod ve dnech po změně až o třicet procent. Důvodem je, že lidé mají problémy se spánkem a koncentrací. Změna také aktivuje civilizační nemoci: cukrovku, deprese, špatné spaní. Zaměstnanci pracují méně efektivně, podniky pracující na směny mají administrativu navíc," tvrdí Svoboda.

V polovině sedmdesátých let si nechalo americké ministerstvo dopravy vypracovat rozsáhlou analýzu energetických úspor spojených se zavedením letního času. Vyplynulo z ní, že je značná, zhruba jedno procento nákladů denně. Dnes je ale situace odlišná. Větší podíl na čerpání energie má například klimatizace. Ani největší český výrobce elektřiny ČEZ není zastáncem střídání času kvůli úsporám.

"Už řadu let se nedá vliv zavedení letního času na úspory elektřiny prokázat. Pravděpodobně není žádný. Rozdíl ve spotřebě v zimě a v létě se postupně snižuje a s tím také mizí možné úspory, které střídání letního a zimního času přináší.

Podíl elektřiny spotřebovávané při svícení klesá, protože se elektřina využívá více v jiných oblastech. Například v domácnostech se konstantně zvyšuje množství spotřebičů," říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Pro zachování kterého času hlasuje většina Evropanů a co na jejich volbu říkají odborníci.
  • Jak se ke střídání časů staví energetici.
  • Co preferují sovy a co skřivani.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se