Pavel SobíšekPočasí nezřídka promlouvá i do ekonomiky. Například současná vlna veder zpomaluje naši pracovní aktivitu a mění naše spotřební chování. Většina takto způsobených výchylek se ale v ekonomice brzy vrátí do normálu. Až na výjimky. A na letošní horka si možná vzpomeneme příští rok při pohledu na šplhající ceny potravin.
Souvislost mezi teplotními extrémy a vývojem cen potravin není přímočará, zafungovala ale v nedávných letech již několikrát. Němečtí meteorologové z Deutsche Wetterdienst publikovali graf nejvýznamnějších veder ve střední Evropě za posledních sedmdesát let. Tři z posledních čtyř největších epizod, měřeno délkou jejich trvání, nastaly v letech 2003, 2007, 2012 a 2015 a do roka po nich citelně vzrostl index cen potravin prakticky v celé Evropě, Česko nevyjímaje.
Oprávněná otázka může znít: proč by měl výskyt několika extrémně horkých dní ovlivnit natolik komplexní ukazatel, jakým je index cen potravin? Ten se přece počítá z téměř dvou stovek položek. Jenže převážná část toho, co jíme, je vázaná na pouhé tři potravinářské komodity: obilniny, mléko a maso.
Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
