Počasí nezřídka promlouvá i do ekonomiky. Například současná vlna veder zpomaluje naši pracovní aktivitu a mění naše spotřební chování. Většina takto způsobených výchylek se ale v ekonomice brzy vrátí do normálu. Až na výjimky. A na letošní horka si možná vzpomeneme příští rok při pohledu na šplhající ceny potravin.
Souvislost mezi teplotními extrémy a vývojem cen potravin není přímočará, zafungovala ale v nedávných letech již několikrát. Němečtí meteorologové z Deutsche Wetterdienst publikovali graf nejvýznamnějších veder ve střední Evropě za posledních sedmdesát let. Tři z posledních čtyř největších epizod, měřeno délkou jejich trvání, nastaly v letech 2003, 2007, 2012 a 2015 a do roka po nich citelně vzrostl index cen potravin prakticky v celé Evropě, Česko nevyjímaje.
Oprávněná otázka může znít: proč by měl výskyt několika extrémně horkých dní ovlivnit natolik komplexní ukazatel, jakým je index cen potravin? Ten se přece počítá z téměř dvou stovek položek. Jenže převážná část toho, co jíme, je vázaná na pouhé tři potravinářské komodity: obilniny, mléko a maso.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru