Vzpomínáte ještě na slova Ivana Pilného z doby, kdy byl ministrem financí? "Penzijní systém samozřejmě dojede, dřív nebo později… Moje děti nebudou dostávat důchod, z čeho by to proboha bylo?" Pilný tehdy dostal "čočku" za asociálnost, ale to nic nemění na tom, že jádro jeho výroku bylo pravdivé. Penze a obecně stárnutí populace je jedním z největších problémů Česka. Násobně větším než otázka migrace, na které se nyní vyhrávají volby.

Před nastupující ministryní práce Janou Maláčovou z ČSSD proto stojí zapeklitý úkol. Přiznat, že dosavadní tvrzení její strany, že reforma vlastně není potřeba, bylo šířením nebezpečné iluze. A pokud možno i navrhnout reformu celého systému.

Zatím to bohužel příliš nadějně nevypadá. Ve vládním programu sice čteme o důchodové reformě, ale víme pouze, že jejím principem má být oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu. Jenže to sice udělá systém transparentnějším, ale problém samotný to neřeší. Týdeník Ekonom na základě údajů OECD spočítal, že zatímco dnes tvoří výdaje na penze, zdravotní a sociální péči 43 procent rozpočtu, v roce 2060 by to bez reformy bylo 75 procent. To by znamenalo de facto kolaps ostatních funkcí státu.

Jsou vlastně v principu jen dvě možnosti, jak problém řešit, obě vysoce nepopulární. Buď nahlas říci, že si lidé budou na důchod připlácet. Nebo přiznat, že současná "pevná" hranice 65 let pro odchod do penze zase tak pevná není. Samozřejmě je vedle toho možné uvažovat o zvyšování sociálního pojištění, zaměstnaneckých fondech a tak dále, ale to je jen doplněk.

Naprosté minimum, co by měla Maláčová udělat: Vytvořit skupinu expertů a zástupců všech partají, kteří by, tentokrát už vážně, přišli s reformou, která by přetrvala víc než jedno volební období. Na řešení tohoto problému se ukáže, jestli je vláda zodpovědná, či jen populistická. Pokud vyhraje populistické strkání hlavy do písku, mohou se dnešní děti těšit na naplnění temné vize Ivana Pilného: Budou až do smrti "sekat v parku trávu", aby se vůbec uživily.