Existují ve sportu hranice lidských možností? Zcela jistě ano. Nikdo neskočí do výšky tři metry, nikdo neujede horskou etapu Tour de France za půl hodiny. Kardinální otázkou ovšem je, kde přesně hranice lidských možností leží. A ta má mnoho podotázek.

Především: Co všechno ještě označíme za přípustný prostředek, který může k překonávání hranic našich možností sloužit?

"Nepřekonatelných" světových rekordů jsme v historii zaznamenali řadu. Asi nejznámějším byl výkon Boba Beamona z olympiády v Mexiku v roce 1968. Americký atlet tehdy skočil do dálky 890 centimetrů. Prý to dál nejde, soudilo se.

Šlo to. Sice to trvalo 23 let, ale Mike Powell dolétl v Tokiu v roce 1991 o pět centimetrů dál.

Ale na druhou stranu je pravda, že od té doby se dvacet sedm let rekord ve skoku do dálky nepohnul. Je to tedy náznak, že hranice přirozených lidských možností je už definitivně dosaženo?

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jaká je "hranice možností" v maratonu?
  • Které rekordy jsou zatíženy otazníky?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.