HN: Není praktičtější, když je ministr zdravotnictví lékař? Může pak například dát první pomoc premiérovi, když se mu udělá nevolno.

Pan Babiš se docela drží. Myslím si, že je v kondici.

HN: Stěžoval si, že pije moc kávy, má prasklou žilku v oku a je přepracovaný.

To jsme všichni. S tím jsme do toho šli. Já trávím v práci šestnáct hodin denně a bohužel se to odráží třeba i na osobním životě.

HN: Premiéři vždycky doufají, že vláda bude "dělná". Jste dělná vláda?

Nevidím tam žádné problémy. Nebo zatím jsme aspoň žádné neřešili. Dneska to bylo trošku jiné, protože většina ministrů za ČSSD měla dovolenou.

HN: Vy jste se teď ze zasedání vlády vrátil. Jaké to dnes bylo?

Zasedáme v novém složení. Scházíme se později. V předešlé vládě nebylo výjimkou, že zasedání začínala v šest. Dneska v osm, což je lepší. Já jsem ale stejně každý den v práci v šest, takže je mi to celkem jedno.

HN: Znáte Andreje Babiše dlouho, pracoval jste pro něj řadu let na ministerstvu financí. Řekněte mi o něm tři dobré věci.

První je určitě pracovitost. Každý to asi neuslyší rád, ale on je člověk, který má určitou vizi. Představu, kam by stát měl směřovat, a snaží se to prosazovat. Politiků, kteří mají nějakou vizi, tady moc není a nebylo. Většina je nastavena tak, že přemýšlejí v horizontu jednoho volebního období. Někdy ani to ne. Pan Babiš myslí víc dopředu.

Adam Vojtěch (31)

◼ Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a mediální studia na Fakultě sociálních věd UK. Prakticky celá jeho kariéra je spojena s Andrejem Babišem.

Po studiích pracoval jako právník v jeho společnosti Mafra, poté se stal tajemníkem na ministerstvu
financí.

Od loňských parlamentních voleb je poslancem a nyní je i ve druhé Babišově vládě ministrem zdravotnictví.

◼ "Bylo to spíš dílo náhody.

Aniž bych se chtěl chvástat, myslím, že jsem na ministerstvu financí pracoval tvrdě a snažil jsem se dělat maximum.

Ministerstvo zdravotnictví bylo v gesci ČSSD a zejména za ministra Němečka ta komunikace nebyla úplně jednoduchá. Bylo to spíš bušení na zavřené dveře.

Pan Babiš mi navrhl, abych kandidoval do sněmovny a abych se věnoval zdravotnictví i v legislativní roli.

A já to akceptoval. Lákalo mě, že se dostanu za ty zavřené dveře. Měl jsem a mám vizi, jak zdravotnictví změnit. A je mi jasné, že jedinou možností věci měnit je být v roli ministra," popisuje přerod z právníka či úředníka v politika.

◼ Dříve než v politice se proslavil v soutěži SuperStar, v níž se v roce 2005 dostal až do semifinále. "Občas mi to někdo hlavně v médiích připomene. Ale myslím, že se nemám za co stydět. Byla to hudební soutěž a já dělal muziku odmalička. Takže i dnes se občas
utrhnu a jdu si zahrát."

HN: To jsou dvě přednosti. Pracovitost a vize. Ta třetí?

Řekl bych, že vstřícnost. On umí naslouchat, a kdykoli člověk potřebuje, sejde se s ním.

Není to politik, který by nekomunikoval a byl uzavřený. A to nejen vůči členům vlády, ale i veřejnosti. Když mu kdokoli napíše, že by se s ním chtěl na nějaké téma sejít, dá mu termín schůzky. Bez ohledu na to, jestli je to jeho kamarád, nebo nepřítel. To podle mě taky není úplně běžné.

HN: Vím, že jste ministr v jeho vládě. Ale co mi odpovíte, když se zeptám na tři zápory pana Babiše?

Někdy věci možná příliš zjednodušuje. Nechápe, že věci nejsou černobílé, a vysvětlit hloubku nějakého problému mu pak trvá. Občas je zbytečně ostrý, možná v některých situacích i nespravedlivě.

Ale ze své zkušenosti vím, že dokáže uznat chybu.

Jako šéf patří mezi ty, kteří nemotivují pochvalou, ale vyvíjejí neustálý tlak.

HN: Vaše první jmenování ministrem zdravotnictví loni v prosinci bylo pro většinu lidí překvapivé. Jak k němu došlo a proč tenhle resort?

Věnoval jsem se mu na ministerstvu financí. Financování nemocnic, kontrole pojišťoven a podobné agendě. Mě baví systémový pohled na zdravotnictví. Vy jste zmínil, že nejsem lékař, což může být i výhoda.

Ve zdravotnictví je spousta zájmových skupin, i mezi lékaři, a já jsem nikdy součástí žádné z nich nebyl.

HN: Jaký je největší problém, který jste zatím jako ministr řešil?

Řeším tisíc a jeden každý den. Přišel jsem na úřad, který je personálně vyprahlý. Když jsem nastoupil, byl obsazený pouze z 65 procent. To je neslýchané. Ostatní resorty mají přes osmdesát nebo i devadesát procent. Přišel jsem na ministerstvo, kde chyběli lidé, kteří by byli schopni plnit moje úkoly.

HN: Kvůli tomu vedete dokonce veřejně spor se státním tajemníkem vašeho ministerstva. Jak ho teď, když už jste ministr vlády s důvěrou, budete řešit?

Pan státní tajemník se takzvaně hodil marod a v zásadě tu není. Je to trošku bizarní situace. Zákon o státní službě je nastavený tak, že to moc řešit nejde. Podal jsem na něj kárný podnět. Státní tajemník je v určitém ohledu mocnější než ministr.

HN: Tak to víme ze známého britské seriálu…

Bohužel to není úplně optimální. Státní tajemník je takový personální ředitel ministerstva, a kdyby dělal v soukromé firmě a měl obsazeno 65 procent pracovních míst, asi by ve funkci dlouho nevydržel. To si nestěžuji, taková je prostě státní správa. Od mého nástupu se obsazenost ministerstva podařilo o deset procent zvýšit. Zavedli jsme nějaké zaměstnanecké benefity a přilákali lidi. Ale samozřejmě v době, kdy je skoro nulová nezaměstnanost, je to obtížné. Dneska není jednoduché sehnat na trhu práce kvalitní lidi.

HN: Andrej Babiš a ANO mají dnes ve společnosti výrazné odpůrce. Zejména v demografické skupině, ze které pocházíte vy − mladý, úspěšný člověk kolem třicítky. Co na angažmá v Babišově vládě říkají vaši vrstevníci?

Lhal bych, kdybych řekl, že mě to netrápí nebo že nad tím nepřemýšlím. Mám ve svém okolí kamarády, kteří mi věří a vědí, že mám čisté svědomí, ale i tak je pro mě těžké s nimi o tomhle debatovat.

HN: Jak jim to vysvětlujete?

Já si hlavně nemyslím, že kritika je vždycky oprávněná. Mediální obraz není realita. Sám mám tu zkušenost, že když něco udělám a pak si o tom přečtu, už je to nějak posunuté. Ale vlastně mě to ani nepřekvapuje. Studoval jsem mediální studia a psal o tom teoretické práce.

HN: Doufám, že jste je neopsal.

Ne, mou diplomku už zkontrolovali. Dokonce mě pochválili. Není opsaná.

HN: Takže vám kritika vrstevníků nevadí?

Mrzí mě to, samozřejmě. Snažím se práci dělat svědomitě a dobře, snažím se komunikovat, ale víc nemůžu udělat.

HN: Pamatuji doby, kdy si politici v přímém přenosu nadávali, ale pak spolu normálně mluvili. Dnes mi přijde, že to už v některých případech není možné, třeba u pánů Babiše a Kalouska. Že to překročilo určitou hranici. Co si o tom myslíte?

Jsem ve sněmovně ve styku s lidmi, kteří se věnují hlavně zdravotnictví, a tam to asi funguje jako vždycky. Na mnoha věcech se dokážeme normálně domluvit. Řeknu to možná pateticky, ale vy ve sněmovně zjistíte, že většině lidí jde o dobrou věc. Byť samozřejmě každý má o dobré věci trochu jinou představu. Máte pravdu, že třeba mezi panem Babišem a panem Kalouskem je asi už i docela osobní animozita… Někdy slyším, že je to u nás horší než jinde ve světě, ale to si nemyslím.

HN: Politika se proměňuje nejen v Česku.

Nejsem zkušený politolog, abych to dokázal analyzovat. Možná nastala doba, kdy přestává být až tak důležitá ideologie, ale prosazují se strany nebo hnutí, které chtějí řešit problémy. Potíž je v tom, že jednoduchá řešení neexistují, avšak ve volbách se začínají prosazovat ti, kteří je nabízejí. Není to ale majoritní proud.

HN: Vy jste proevropský?

Jednoznačně.

HN: Vám bylo v roce 2004 osmnáct. Možnost hlasovat v referendu o EU vám utekla o několik měsíců. Jak byste hlasoval?

Určitě pro. EU má řadu problémů, ale je to jediná varianta pro naši budoucnost. Jsem poznamenaný i tím, že jsem jako student byl rok na Erasmu v Dublinu, kde jsem se seznámil se spoustou lidí z Evropy v mém věku, a byl to jeden z nejšťastnějších roků mého života. Užíval jsem si právě tu rozdílnost a to, že nás navzdory ní spojují stejné hodnoty. Souhlasím s panem premiérem, že musíme prosazovat svoje zájmy, ale představa, že bychom někdy mohli mít silnou pozici mimo EU, jako má třeba Švýcarsko, je iluzí.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Je Adam Vojtěch pro možnost soukromého připojištění?
  • Jak chce řešit nedostatek lékařů?
  • Jaká je reakce publika, když vystupuje se svojí hudební skupinou?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.