Skutečnost, že populace stárne, se dozvídáme z různých zdrojů téměř kontinuálně. Ať již se informace týká počtu osob pobírajících starobní důchod, což je typický projev absolutního stárnutí − kdy přibývá absolutní počet osob ve vyšším věku, anebo jsou to data o snižujícím se počtu dětí v populaci, což je ukázka relativního stárnutí − tedy měnící se struktury obyvatelstva směrem k relativnímu posilování skupin ve vyšším věku proti skupinám ve věku mladším. Velmi často se stárnutí vyjadřuje také některou ze statistických charakteristik, nejčastěji průměrem − průměrným věkem nebo také prostřední hodnotou, tedy mediánem.

Jak však do všech těchto zpráv o postupném stárnutí populace zapadá skutečnost, že v Česku klesá počet stoletých a starších? A tento pokles během posledních tří let není zanedbatelný. Podle dat Českého statistického úřadu počet stoletých a starších klesl od konce roku 2014 téměř o 20 procent, na konci roku 2017 těchto osob žilo v zemi 658, což odpovídá hodnotě přibližně z roku 2012.

Na vině není ani obrat v trendu stárnutí obyvatel, ani snad skutečnost, že by se pro osoby v nejvyšším věku drasticky zvýšila úmrtnost, ale prostý fakt, že osob, které v posledních třech letech překračovaly hranici 100 let, se před 100 lety narodilo málo. Bylo to v době zuřící první světové války a v tomto období vznikla v Česku první výrazná populační vlna − negativní, která však neměla v předchozích ročnících obdobu.

Populační vlny mohou být pozitivní − počet narozených je z nějakého důvodu vyšší než v předchozích (a následujících) ročnících −, nebo negativní.

V Česku můžeme v historii vidět několik takových vln − ať již to byla vlna narozených po druhé světové válce (výrazně pozitivní) nebo největší populační vlna posledního století, když právě ročníky narozené po druhé světové válce došly do rodičovského věku a díky kombinaci s výraznou propopulační politikou se narodily velmi silné ročníky 70. let (v roce 1974 se narodilo více než 194 tisíc dětí).

Negativní vlna je patrná zejména v druhé polovině 90. let, kdy se propadl počet narozených dokonce pod 90 tisíc dětí (minimum v roce 1999).

Každá taková vlna s sebou nese různé náklady a výnosy. Nákladem neočekávané pozitivní vlny je nadměrná zátěž vzdělávací infrastruktury, naopak výnosem je následně přechod těchto generací do ekonomicky aktivního věku. Další náklady vznikají při posunu generace k horní hranici produktivního období, což se prakticky ukázalo přibližně před 10 lety, když do důchodového věku dospěly silné poválečné ročníky a důchodový účet se dostal do deficitu − velký počet osob se během krátké doby přesunul z ekonomicky aktivní pozice do hospodářsky neaktivní.

Další skutečností je, že každá vlna, která v demografické struktuře vznikne, vyvolá další vlny v přibližném odstupu 20 až 30 let. Taková vlna nás právě čeká, a to když budou do rodičovského věku přicházet slabé ročníky 90. let. Počet narozených dětí proto nelze v nejbližší době odhadovat jako rostoucí. Na druhou stranu si můžeme být jisti, že počet stoletých a starších bude díky silným ročníkům po první světové válce v nejbližších letech růst, a to výrazně.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru