Skutečnost, že populace stárne, se dozvídáme z různých zdrojů téměř kontinuálně. Ať již se informace týká počtu osob pobírajících starobní důchod, což je typický projev absolutního stárnutí − kdy přibývá absolutní počet osob ve vyšším věku, anebo jsou to data o snižujícím se počtu dětí v populaci, což je ukázka relativního stárnutí − tedy měnící se struktury obyvatelstva směrem k relativnímu posilování skupin ve vyšším věku proti skupinám ve věku mladším. Velmi často se stárnutí vyjadřuje také některou ze statistických charakteristik, nejčastěji průměrem − průměrným věkem nebo také prostřední hodnotou, tedy mediánem.

Jak však do všech těchto zpráv o postupném stárnutí populace zapadá skutečnost, že v Česku klesá počet stoletých a starších? A tento pokles během posledních tří let není zanedbatelný. Podle dat Českého statistického úřadu počet stoletých a starších klesl od konce roku 2014 téměř o 20 procent, na konci roku 2017 těchto osob žilo v zemi 658, což odpovídá hodnotě přibližně z roku 2012.

Na vině není ani obrat v trendu stárnutí obyvatel, ani snad skutečnost, že by se pro osoby v nejvyšším věku drasticky zvýšila úmrtnost, ale prostý fakt, že osob, které v posledních třech letech překračovaly hranici 100 let, se před 100 lety narodilo málo. Bylo to v době zuřící první světové války a v tomto období vznikla v Česku první výrazná populační vlna − negativní, která však neměla v předchozích ročnících obdobu.

Populační vlny mohou být pozitivní − počet narozených je z nějakého důvodu vyšší než v předchozích (a následujících) ročnících −, nebo negativní.

V Česku můžeme v historii vidět několik takových vln − ať již to byla vlna narozených po druhé světové válce (výrazně pozitivní) nebo největší populační vlna posledního století, když právě ročníky narozené po druhé světové válce došly do rodičovského věku a díky kombinaci s výraznou propopulační politikou se narodily velmi silné ročníky 70. let (v roce 1974 se narodilo více než 194 tisíc dětí).

Negativní vlna je patrná zejména v druhé polovině 90. let, kdy se propadl počet narozených dokonce pod 90 tisíc dětí (minimum v roce 1999).

Každá taková vlna s sebou nese různé náklady a výnosy. Nákladem neočekávané pozitivní vlny je nadměrná zátěž vzdělávací infrastruktury, naopak výnosem je následně přechod těchto generací do ekonomicky aktivního věku. Další náklady vznikají při posunu generace k horní hranici produktivního období, což se prakticky ukázalo přibližně před 10 lety, když do důchodového věku dospěly silné poválečné ročníky a důchodový účet se dostal do deficitu − velký počet osob se během krátké doby přesunul z ekonomicky aktivní pozice do hospodářsky neaktivní.

Další skutečností je, že každá vlna, která v demografické struktuře vznikne, vyvolá další vlny v přibližném odstupu 20 až 30 let. Taková vlna nás právě čeká, a to když budou do rodičovského věku přicházet slabé ročníky 90. let. Počet narozených dětí proto nelze v nejbližší době odhadovat jako rostoucí. Na druhou stranu si můžeme být jisti, že počet stoletých a starších bude díky silným ročníkům po první světové válce v nejbližších letech růst, a to výrazně.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru