Tomáš Sedláček
Tento princip se ve školách učí jako jeden z nejstarších ekonomických objevů, na který narazil již Aristoteles (byť ho teprve v roce 1968 pojmenoval ekonom Hardin): když se každý stará o své (pastviny), dotyčný majetek vzkvétá − pastvina je dostatečně hnojena a není nadužívána. Naopak když je něco v obecním (erárním) vlastnictví, uživatelé se k tomu chovají macešsky. Mají tendenci pole nadužívat, špatně hnojit a obecně málo se o něj starat. Z toho plyne poučka, že je lépe, když existuje jasně definovaná vlastnická struktura, jakož i struktura odpovědnosti.
Zpráva z chodby činžáku
Už zmíněný Aristoteles si všímá, "oč nezměrně větší je radost člověka, když dotyčnou věc může považovat za vlastní". A pokračuje, že "čím větším počtem lidí je věc vlastněna, tím menší se jí dostává péče", protože "člověk se zejména věnuje tomu, co považuje za vlastní, a už jen samotný pocit, že se o věc má starat také někdo jiný, vede člověka k větší nečinnosti".
Hezky je to vidět u panelových či činžovních domů − uvnitř má člověk naklizeno a na chodbě před dveřmi to často vypadá, slušně řečeno, všelijak. "O co jde, to už není moje, tak co bych se o to staral," myslí si kdekdo.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
