Jde nám o svět používající pokročilý typ nanotechnologií, kterému říkáme molekulární výroba (molecular manufactoring, MM), vysvětluje guru této myšlenky, nanotechnolog Chris Phoenix z Center for Responsible Nanotechnology. "Molekulární výroba bude nesmírně silný nástroj, jen velmi málo lidí ale zatím ví, co to znamená. Je důležité pochopit její předpokládaný dopad na politiku, právo, společnost a životní prostředí."

Další autoři v této souvislosti používají například termín tabletop factory (stolní továrna). O název ale tak moc nejde, důležité je něco jiného: "Vynořují se technologie, které mají sílu revolucionizovat společnost jako dosud máloco," konstatovali vědci z britského Joint Centre for Bioethics ve studii Věda a etika v nanotechnologii.

Molekulární fabrikátor je v podstatě totéž, co fanoušci Star Treku znají jako replikátor − věc, která na přání vyrobí cokoliv. Což by neznamenalo nic menšího než konec velkosériové výroby, na níž je založený celý současný ekonomický systém. V této chvíli je to jen sci-fi − ale není to tak dávno, kdy i letadla, automobily a ponorky byly jen sci-fi.

3D firmy

na burze - třebaže je 3D trhu předpovídán velký rozmach, akcie 3D firem na burze v poslední době příliš nezáří. Po velkých očekáváních, která vrcholila v roce 2014, hodnota akcií spíše klesá.

Následníci Purpurové mumie

Roku 1961 vydal ruský autor sci-fi Anatolij Dněprov povídku Purpurová mumie (u nás vyšla v časopise Věda a technika mládeži), popisující zařízení, které dokázalo bezdrátově přenášet trojrozměrnou podobu věcí včetně jejich vnitřní struktury. Dělo se to tak, že podle přijímaného signálu miniaturní trysky postupně vstřikovaly speciální materiály na přesně stanovená místa a tam hmota tuhla. Kdyby si Dněprov tenhle nápad patentoval, měl šanci stát se milionářem, protože přesně tohle je princip 3D tiskáren.

Dněprov se ale milionářem nestal nejen proto, že žil v SSSR, kde to tehdy nešlo, ale i proto, že roku 1975 zemřel. A tak musel nápad na své znovuzrození čekat do začátku 80. let, kdy Hideo Kodama demonstroval využití fotopolymerů, tedy látek, které tuhnou vlivem světla. O tři roky později si Američan Charles W. Hull nechal patentovat stereolitografii − proces, kdy ultrafialový laser řízený počítačovým programem způsobuje přesné tuhnutí fotopolymeru po tenkých vrstvách, a vytváří tak trojrozměrný objekt. Krátce na to založil firmu 3D Systems, která na trh uvedla první 3D tiskárny. Ty se pak vydaly stejnou cestou, jakou s desetiletým předstihem před nimi absolvovaly počítače: z rozměrných a drahých strojů pro specializovaná pracoviště jsou dnes stolní zařízení, která si za rozumnou cenu může pořídit každý.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Co má 3D tisk společného s anarchií, Marsem a revolucemi
  • Co přijde po klasickém 3D tisku a jak mohou změny výrobních procesů ovlivnit celou společnost.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se