Andrej Babiš se zřejmě nemusí obávat, že mu v opozici rychle vyroste rovnocenný soupeř. Přinejmenším na pravé straně politického spektra. Pravicové a středové parlamentní strany premiéra dokola kritizují za to, že je trestně stíhaný, že vytvořil vládu s podporou komunistů nebo že je na seznamu spolupracovníků předlistopadové tajné policie StB. V průzkumech ale za Babišovým hnutím ANO dlouhodobě zaostávají.

Od dob, kdy pravici dominovali občanští demokraté a tvořili hlavní protiváhu ČSSD, se podstatně změnilo rozložení sil. Středopravicové síly jsou rozdrobené a celkově slabší, přitom spolu úzce nespolupracují. Proti Babišovi nestojí jeden, ale čtveřice menších subjektů vedených různými typy lídrů − Petrem Fialou (ODS), Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL), Jiřím Pospíšilem (TOP 09) a Petrem Gazdíkem (starostové).

Právě roztříštěnost podle některých politologů pravicovou opozici nejvíc oslabuje. "Dnešní pravice bohužel není schopná jednoty a já se velmi bojím, že v dalších volbách dostane opět na frak. Svým způsobem je nejednotnost těchto stran největší devízou Andreje Babiše," říká politolog Jiří Pehe.

ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a starostové se umí dohodnout na konkrétních krocích. Někdy se ve sněmovně domlouvají na hlasování či společné taktice. Vidět to bylo minulý týden při hlasování o důvěře vládě nebo u neúspěšných pokusů o odvolání šéfa radikálního hnutí SPD Tomia Okamury z postu místopředsedy sněmovny. Před říjnovými komunálními a senátními volbami zase uzavírají dohody na podporu kandidátů na regionální úrovni.

Vytvoření jednotného bloku zatím šéfové stran neplánují, v minulosti se o to několikrát pokusili. Jako první chtěl na podzim 2016 spojovat pravici a střed Miroslav Kalousek (TOP 09), ale nevyšlo to. Stejně tak se rozpadla loňská předvolební koalice lidovců se starosty. Strany se zatím pevněji spojily jednou − ve chvíli, kdy poslanci po loňských volbách vybírali nové vedení sněmovny.

Současné ambice stran, komplikovanost jednání a někdy i horší osobní vazby brání tomu, co odborníci radí. "Představte si, jak Kalousek, Fiala, Bělobrádek a Gazdík vytváří čtyřhlavé vedení nějakého bloku. Teoreticky to možné je, ale prakticky ne, pokud nenastane mimořádná situace," vysvětluje politolog Lubomír Kopeček.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • Pravidelné speciály v digitální podobě
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nevybrali jste si? Přejděte na všechny nabídky předplatného HN.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.