Andrej Babiš se zřejmě nemusí obávat, že mu v opozici rychle vyroste rovnocenný soupeř. Přinejmenším na pravé straně politického spektra. Pravicové a středové parlamentní strany premiéra dokola kritizují za to, že je trestně stíhaný, že vytvořil vládu s podporou komunistů nebo že je na seznamu spolupracovníků předlistopadové tajné policie StB. V průzkumech ale za Babišovým hnutím ANO dlouhodobě zaostávají.

Od dob, kdy pravici dominovali občanští demokraté a tvořili hlavní protiváhu ČSSD, se podstatně změnilo rozložení sil. Středopravicové síly jsou rozdrobené a celkově slabší, přitom spolu úzce nespolupracují. Proti Babišovi nestojí jeden, ale čtveřice menších subjektů vedených různými typy lídrů − Petrem Fialou (ODS), Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL), Jiřím Pospíšilem (TOP 09) a Petrem Gazdíkem (starostové).

Právě roztříštěnost podle některých politologů pravicovou opozici nejvíc oslabuje. "Dnešní pravice bohužel není schopná jednoty a já se velmi bojím, že v dalších volbách dostane opět na frak. Svým způsobem je nejednotnost těchto stran největší devízou Andreje Babiše," říká politolog Jiří Pehe.

ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a starostové se umí dohodnout na konkrétních krocích. Někdy se ve sněmovně domlouvají na hlasování či společné taktice. Vidět to bylo minulý týden při hlasování o důvěře vládě nebo u neúspěšných pokusů o odvolání šéfa radikálního hnutí SPD Tomia Okamury z postu místopředsedy sněmovny. Před říjnovými komunálními a senátními volbami zase uzavírají dohody na podporu kandidátů na regionální úrovni.

Vytvoření jednotného bloku zatím šéfové stran neplánují, v minulosti se o to několikrát pokusili. Jako první chtěl na podzim 2016 spojovat pravici a střed Miroslav Kalousek (TOP 09), ale nevyšlo to. Stejně tak se rozpadla loňská předvolební koalice lidovců se starosty. Strany se zatím pevněji spojily jednou − ve chvíli, kdy poslanci po loňských volbách vybírali nové vedení sněmovny.

Současné ambice stran, komplikovanost jednání a někdy i horší osobní vazby brání tomu, co odborníci radí. "Představte si, jak Kalousek, Fiala, Bělobrádek a Gazdík vytváří čtyřhlavé vedení nějakého bloku. Teoreticky to možné je, ale prakticky ne, pokud nenastane mimořádná situace," vysvětluje politolog Lubomír Kopeček.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.