Finanční krizi a následnou hospodářskou recesi způsobila součinnost řady faktorů, z nichž mnohé byly správně identifikovány a díky přijatým opatřením by mělo být jejich toxické působení v budoucnu omezeno. Ze zkušenosti ovšem dobře víme, že regulace nebývají perfektní, vynalézavost při jejich obcházení nezná hranic a k negativnímu hospodářskému obratu dochází občas ze zcela neočekávaných důvodů.

Ponechme stranou "černé labutě" a představme si vcelku banální scénář, kdy v dohledné budoucnosti dojde k běžnému cyklickému zpomalení několika velkých ekonomik v podmínkách znovuoživeného ekonomického protekcionismu. Vysoký počet stále vydatně zadlužených ekonomických subjektů po celém světě by byl stále obtížněji schopen dostát svým závazkům, přičemž centrální banky by mohly tentokrát přispěchat na pomoc jen omezeně − úrokové sazby v řadě zemí se z krizových minim zatím zvedly jen nepatrně, pokud vůbec.

Populističtější vlády by se na zhoršující se vývoj nejspíš snažily reagovat fiskální expanzí a zostřeným protekcionismem, čímž by prosperitě svých zemí více uškodily, než pomohly. Pak není daleko k tomu, začít tahat ze skříně zaprášené obrazy nepřátel … a pokud cítíte, že ani deset let po pádu Lehman Brothers nelze s jistotou tvrdit, že to nejhorší je už definitivně za námi, jste na tom podobně jako já.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru