Od chvíle, kdy byla česká koruna nejsilnější v historii, nás dělí právě deset let. Svět i Evropa se mezitím hodně změnily. Stejně se proměnil vztah Čechů k vlastní měně. Nyní se jí nechtějí vzdát ani za nic. Má tento vývoj − při pohledu zpět − logiku? A je to logika ekonomická, nebo stojí víc na emocích?

V roce 2008 se děly věci. Koruna do (jak se ukázalo) posledního roku konjunktury vstupovala s kurzem nad 26,70 za euro. To je prakticky stejná úroveň jako loni krátce po konci "kurzového závazku" České národní banky. Pointervenční posilování roku 2017 však nebylo vůbec nic proti tomu, co se dělo tehdy.

Rychle padala jedna "psychologická" hranice za druhou. Euro bylo brzy za 26, 25, 24… korun. Evropská měna přitom získávala v době rostoucích obav z hypoteční krize za oceánem i vůči dolaru, takže koruna vůči hlavní světové rezervní měně o to víc posilovala. Hned po svátcích Jana Husa a věrozvěstů prorazila dnes neuvěřitelnou hranici 15 Kč za dolar. Počítače a další zboží oceňované v dolarech byly na domácím trhu levné jako nikdy.

I dovolenkáři a nakupující v zahraničí měli pré. "Jeďte do světa, díky koruně na to máte," vyzývaly své čtenáře Hospodářské noviny článkem na titulní straně. Jak se ukázalo, nanejvýš prozíravě. Létu 2008 se z hlediska kupní síly v zahraničí žádné další ani nepřiblížilo.

Ovšem vrchol měl teprve přijít. K euru, v němž už tehdy české podniky účtovaly velkou většinu vývozu, se růst české koruny nezastavil ani u další kulaté hranice. Na terminálech obchodníků prorazila 23 korun za euro 18. června (tehdy pátek), na den přesně před 10 lety. Následující pondělí, kdy měl příznačně svátek Vítězslav, mohla triumf slavit i měna se zkratkou CZK − kurz začínající dvěma dvojkami se objevil i v kurzovním lístku ČNB. Na jeden jediný pracovní den.

Mladší bratr o euro stál

Proč má smysl se k létu, které vyvrcholilo dnem, kdy euro stálo dle ČNB 22,97 koruny a na koupi jednoho dolaru nebylo potřeba ani 14,50, vracet i dnes? Je to totiž současně období, kdy se k euru definitivně zafixovala měna slovenská a náš soused zamířil do eurozóny. Velká podobnost české a slovenské ekonomiky poskytuje jedinečnou šanci na ověření teoretických předpokladů hodnotících přínosy a náklady přechodu na euro. Lepší se ve světě ekonomie, kde nelze dělat opakované pokusy se stejnými výchozími podmínkami, určitě nenaskytne.

Poučný je i způsob, jak Slovensko k definitivnímu kurzu dospělo. Slováci, kteří si po rozdělení státu museli vystačit s výrazně slabší měnou (na konci tisíciletí nebyl zas tak daleko kurz 50 slovenských korun za euro). Následně ale v době bezprecedentní konjunktury spojené s reformami odvrhujícími mečiarovské dědictví, s přípravou vstupu do EU a následným otevřením evropského trhu přišlo prudké posilování. Hranici 40 sice slovenská koruna překonala až na několikátý pokus, po vstupu do unie se k ní ale už nevrátila.

Dzurindova vláda tehdy kormidlovala svou zem jednoznačně do eurových vod a prakticky celá opozice s ní byla zajedno. Do "předpokoje" eurozóny, systému ERM II, Slováci vstoupili už na podzim roku 2005 za podmínek, které způsobily rekordní posílení koruny. ERM II má zajistit stabilitu kurzu a stanoví maximální odchylku o 15 procent, ale to další jízdě slovenské měny nebránilo. Limit se totiž týká jen depreciací, tedy oslabení.

Toho Slováci využili a v dalších fázích korunu posílili až na dnes už legendární kurz 30,126. Proč legendární? Nekulaté číslo totiž ministr financí Ficovy vlády Ján Počiatek zřejmě prozradil finančníkům. Ministrova obhajoba, že se na jachtě v Monaku, kde byl viděn s Ivanem Jakabovičem (J ve zkratce J&T), bavil o formulích a počasí, vyvolala na Slovensku lavinu vtipů, s kurzem se už ale nepohnulo. Platy, úspory, ceny, vše se s koncem silvestra 2008 vydělilo 30,126 a výsledkem byla nová eurová hodnota.

Východní sousedi tedy vstupovali do eurosvěta s (na jejich poměry) velmi silnou měnou. Vydrží to ekonomika, založená stejně jako u nás, na exportu? Co turismus? "Na Slovensku je najednou draho," psalo se tehdy.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak vývoj kurzu koruny poznamenala krize.
  • Proč Česko nevyužilo šanci vstoupit do eurozóny společně se Slovenskem.
  • Jaké výhody i nevýhody by euro zemi přineslo.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru