Pondělní jednání Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Helsinkách si vysloužilo obdobnou mediální intenzitu, s jakou svět sledoval americko-sovětské summity v časech před pádem železné opony. Což potvrzuje, jak zásadně se za poslední roky zhoršily vztahy mezi Washingtonem a Moskvou. "Horký mír", vystihl to bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul.

Pro tuto velkou váhu okamžiku bylo dobré, že se Trump a Putin setkali. Přímý dialog je lepší než mlčení nebo než vzkazy přes média. Jenže právě vzhledem k důležitosti chvíle by se nyní závěry summitu mohly zdát trochu hubené. Trump a Putin se v zásadě shodli, že se pokusí dohodnout a spolupracovat. Například ve věci možného omezení jaderného arzenálu, v Sýrii, na Ukrajině, v boji proti mezinárodnímu terorismu.

Plány více než hodně obecné

Žádnou konkrétní iniciativu ovšem nepředstavili a naopak už při té nejobecnější formulaci oblasti pro možnou spolupráci okamžitě, automaticky vyskakují podstatné otazníky. Když například Putin mluvil o denuklearizaci, jedním dechem zmínil otázku americké protiraketové obrany a také Trumpem nedávno ohlášený plán na umístění nových zbraní do vesmíru. Moskva by evidentně chtěla tyto věci provazovat. Bylo by ale něco takového přijatelné pro Bílý dům?

V Sýrii Putin mluvil o "spravedlivém a trvalém míru". Znamená to ale mír s Bašárem Asadem a naopak zcela bez americké vojenské přítomnosti? To nejsou detaily, ale zcela zásadní věci k dalšímu řešení. A stejně tak nešlo pominout, že když Putin zmínil potřebu realizace takzvaných Minských dohod, implikoval, že nutná je především aktivita "ukrajinského vedení".

Ale všiml si vůbec Trump, že to říká ten samý Putin, který se na východní Ukrajině, v těsné blízkosti NATO a Evropské unie, snaží vytvořit a udržet zamrzlý konflikt, který bude Ukrajinu setrvale blokovat od možného začlenění do evropských struktur?

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru