V levém dálničním pruhu se štosují auta. Další vůz, který jel rychlostí 130 kilometrů v hodině, musel prudce zabrzdit a řidič za volantem si jen otráveně povzdychl. Na dálnici se právě předjíždějí dva kamiony, které jedou takřka shodnou rychlostí. Všichni ostatní se tomu musí podřídit a čekat, až několikatunové vozy změní pořadí a uvolní cestu. Rychlejší z kamionů se nakonec zařadí na první místo a ostatním automobilům umožní opět se rozjet.

Čeští řidiči se s podobnou situací potkávají stále častěji. Kamionů na tuzemských silnicích přibývá. A jinak tomu podle dopravců nebude. "V Evropě plníme roli tranzitní země. Je to dáno tím, že se nacházíme v jejím středu. To se nijak nezmění," říká mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Felix.

Přestože se může zdát, že je Česko ideální zemí pro podnikání v kamionové dopravě a díky zmíněné geografické poloze jsou zde stabilní podmínky pro převoz zboží, pro české dopravce je opak pravdou. Kamionová doprava v zemi aktuálně prochází jednou z největších proměn v novodobé historii a tuzemští dopravci mají vážné obavy, zda nebude znamenat konec pro jejich byznys. Ze silnic je stále více vytlačují zahraniční konkurenti, především z východních zemí. Nejen malé firmy, ale i velcí hráči kvůli nim přichází o zakázky.

50 tisíc

kamionů projede Českou republikou týdně. Za rok je to zhruba 2,6 milionu. Stále větší procento představují zahraniční dopravci.

"Je to tak. Kvůli rostoucím nákladům jsme se například se zákazníkem chtěli dohodnout na vyšší ceně za naše služby a byli jsme vytlačeni dopravci z Maďarska, Litvy a Polska," popisuje jednatel logistické společnosti O.K. Trans Praha Vladimír Starosta.

Právě polské kamiony se nejvíce tlačí na české silnice. Jejich počty rostou každý rok obrovským tempem, což se výrazně odráží na výběru mýta. Zatímco před 10 lety dopravci z Polska českému státu platili ročně za převážení nákladu po dálnicích okolo 400 milionů korun, loni to bylo téměř 1,7 miliardy. Podíl domácích dopravců se přitom rok od roku snižuje. Loni držely tuzemské logistické firmy v Česku jen lehce přes 50 procent trhu. Při současném trendu může být letošní rok vůbec prvním, kdy je zahraniční dopravci přetlačí.

Důvodů, proč se tak děje, je několik. Hlavním je fakt, že dopravci z Východu mají často výrazně nižší náklady oproti českým firmám, a tak mohou nabídnout i nižší ceny. "Mají nižší daňové odvody, levnější naftu a jsou schopni sehnat řidiče levněji než české společnosti," vysvětluje Felix z Česmadu. České firmy se naproti tomu potýkají s nedostatkem lidí. V Česku podle personálních agentur chybí přes 10 tisíc profesionálních řidičů. Sehnat člověka, který by usedl za volant, je čím dál obtížnější a také nákladnější. Podle Felixe toho řidiči využívají a častěji si diktují podmínky. Požadují vyšší platy a vybírají si, na jakých trasách chtějí jezdit. "Řidičům se například nechce jezdit po mezistátních trasách. Chtějí zůstat doma. Stále více jich proto přechází na vnitrostátní jízdy. To je problém," vysvětluje Felix.

Vladimír Starosta z O.K. Trans Praha přitom k věci dodává, že na rozdíl od Německa není český trh natolik rozvinutý, aby si tuzemští dopravci vystačili jen se zakázkami v rámci své domovské země. Jeho firma se loni zbavila zhruba 50 nákladních vozidel, protože je neměl kdo řídit. Ponechala si jich kolem tří set. Podle Česmadu se podobně vozů zbavují i další tuzemské firmy.

Ministerstvo dopravy na jednu stranu vyzdvihuje, že se díky většímu množství kamionů z ciziny vybírá více peněz na mýtu a ty následně putují přímo do Státního fondu dopravní infrastruktury, který je určen pro výstavbu a opravu silnic a dálnic. Na druhou stranu však přiznává, že s sebou kamionová doprava přináší celou řadu negativ.

Jedním z hlavních je samotné množství nákladních vozidel na silnicích. Českem křižuje 50 tisíc kamionů týdně, za rok je to zhruba 2,6 milionu. Kvůli nedostavěným dálnicím a obchvatům je dnes řada měst v situaci, kdy trasy nákladních vozů vedou doslova jejich centrem. Příkladem jsou Zákupy na Českolipsku. Desítky až stovky kamionů tam denně projíždí městskou památkovou zónou a těsně přitom míjí sloup Nejsvětější Trojice z počátku 18. století, jehož stav se kvůli tomu podle tamní radnice zhoršuje. Přestože už před 10 lety započala příprava projektu obchvatu okolo Zákup, kvůli složitému výkupu pozemků se nezačalo stavět.

Infografika
Infografika České dálnice

Na dokončení obchvatu čeká i hlavní město, které usiluje o vytlačení kamionů co nejvíce na okraj. Letos se proto pražský magistrát pokusil prosadit zákaz vjezdu vozidel nad 12 tun. Narazil ale na ministerstvo dopravy a policii. Dokud obchvat nebude dokončen, kamiony budou nadále projíždět po vnitřním okruhu. Podobných příkladů je více.

Podle Centra pro efektivní dopravu je jedním z problémů i způsob zpoplatnění českých silnic. Mýto se dnes platí na dálnicích a zhruba 230 kilometrech silnic první třídy. To vede k tomu, že někteří řidiči, aby se vyhnuli placení, zpoplatněné úseky objíždějí. Loni v zimě takto hned několik polských kamionů zabloudilo a následně uvízlo na horských cestách na Liberecku, když se pomocí navigace snažily projet Českem, aniž by přitom musely platit za cestu po dálnici.

Silnice nižších tříd navíc nejsou na těžká vozidla stavěné a podle ministerstva dopravy si žádají častější opravy, když po nich jezdí kamiony. Ministr dopravy Dan Ťok (nezávislý za ANO) proto chce mimo jiné nastavit nová pravidla, která přepravce donutí vozit méně nákladu. Právě Česko patří k pěti zemím EU, kde mohou kamiony převážet nejtěžší náklad. Problém je i s tím, že na tuzemských silnicích jezdí často přetížené kamiony. "U 60 procent vloni kontrolovaných nákladních vozidel se potvrdilo podezření z porušení hmotnostních limitů," popisuje mluvčí ministerstva dopravy Jakub Stadler.

Policie při silničních kontrolách registruje nový trend. Tím jsou enormně přetížené dodávky. Některé firmy je v poslední době začaly používat namísto kamionů. Řidičům na tyto vozy do 3,5 tuny stačí obyčejný řidičský průkaz pro osobní vozidla, nepotřebují pracovní osvědčení, nemusí dodržovat povinné přestávky. Dodávky také neplatí mýto, vystačí si s dálniční známkou. Pokuty za porušení pravidel jsou navíc výrazně nižší než pro řidiče kamionů a policie nemůže pokutovat dopravce samotného. Loni takto policie zkontrolovala a pomocí mobilní váhy převážila přes dva tisíce dodávek, v 80 procentech případů vezly větší než povolenou váhu. Rekordní náklad převážel nejmenovaný zahraniční dopravce − dodávka i s nákladem vážila osm tun.

Dopravci označují přetížené dodávky za nekalou konkurenci a policisté požadují větší pravomoce pro pokutování. Zdaleka to přitom není jediná oblast spojená s nárůstem zahraničních dopravců, kvůli které vzniká stále větší tlak na ministerstvo dopravy, aby přišlo s přísnější regulací. Resort například kvůli většímu množství kamionů zvažuje, že na vybraných úsecích dálnic zakáže jejich předjíždění.

Řešit musí také problematiku parkovacích míst. Západní země často řidičům rozdávají vysoké pokuty, pokud svůj povinný odpočinek vykonávají přímo v kabině vozu. Někteří proto parkují na tuzemských hranicích, kde jim takový postih nehrozí.

Aby se Česko neproměnilo v parkoviště Evropy, zvažuje stát, že zavede stejný zákaz jako západní země. Ty v posledních letech trh se silniční nákladní dopravou výrazně omezují. Důvodem je právě příliv levných dopravců z Východu, jejichž cenám domácí firmy nemohou konkurovat. Západní země proto například požadují, aby východní dopravci na jejich území platili svým řidičům stejné platy jako tamní dopravci či právě aby vykonávali odpočinek mimo kabinu kamionu − plošná omezení chystá EU.

Česko se ještě nedávno řadilo spíše za zájmy Východu a prosazovalo, aby byl evropský trh co nejliberálnější. Dnes se však situace mění a i samotní dopravci připouští, že je třeba trh začít regulovat. Česko se tak pomalu začíná klonit k Západu.

Související
Infografika České dálnice