V Bibli stojí, že před Šalamouna předstoupily dvě ženy, které se přely o dítě, respektive o to, která z nich je jeho skutečnou matkou a která mateřství jen předstírá. Židovský král nechal dítě přinést a nařídil, aby jej mezi obě ženy spravedlivě rozdělili. Mečem. Jedné to přišlo jako dobrý nápad, vždyť tu stojí tvrzení proti tvrzení, takže mají mít na dítě každá poloviční nárok. Pravá matka padla na kolena a prosila krále, ať si raději uzná mateřství druhé ženy, ale dítě ať nechá naživu. Král tak poznal, kdo je pravou matkou, a dítě svěřil jí.

Situace u nás mi tento bájný okamžik, který − jak doufám − zná každý student práv, připomíná. S tím rozdílem, že naše obdoba krále (prezident a vlastně i lid ve volbách) věnovala dítě ženě, která jej chtěla rozpůlit. Vadí vám, že se bude vládnout s komunisty? Nevadí? Tak si rozdělte vládnutí. Vadí vám, že člověk, který za čtyři roky neuťal hlavu ani jedné "korupční hydře", byť na tomto slibu získal moc, povede tuto zemi v nadcházejících letech? Nevadí. Dobře, tak si rozsekněme vládnutí. Seznam by mohl pokračovat.

U nás šlo sestavit mnoho variant vlád, za které bychom se s přimhouřením oka nemuseli stydět, ale udělal se pravý opak. Kdyby někomu šlo o republiku, nepaktoval by se s komunisty − největším domácím historickým zlem, které tuto zemi desítky let dusilo − a raději by nabídl možnost sestavit vládu někomu jinému. Nyní ale máme vládu, která není a nemíní být věcí společnou.

Česká politika se ocitá snad v nejhlubším bodě svých novodobých dějin. A z něj se může vydat kamkoli, aniž by někdo dokázal předpovědět směr. Pryč z EU, jakýpak copak, protože EU je věc společná. Pryč z NATO, protože jedině Rusko nás nechá dělat, co chceme, že?

Je zejména ostudou posledních prezidentů a premiérů, že jsou u nás Evropa a euro v takové propadlišti důvěry a zájmu. Je to totiž hlavně jejich zodpovědnost vychovávat republiku k demokracii, k vládě práva, ke spolupráci se spojenci a k povědomí o ekonomických zájmech země. Těžko se zaštiťovat myšlenkami zakladatele československého státu, když současný prezident republiky nabádá sněmovnu, aby podpořila vládu opírající se o komunisty. "Ekl" by to snad před pár lety přišlo i Zemanovi. Či spíše každému, kromě komunistů samotných.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V době, kdy se západní liberální demokracie chvěje ve svých základech, my, místo přemýšlení a nabízení směru jak a kam dál, se vydáváme směrem opačným, k většímu chaosu a zmaru.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru