Pondělní schůzka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bude ta nejjednodušší část mé evropské cesty, uvedl americký prezident Donald Trump po dvoudenním summitu NATO. Putina údajně nevnímá jako nepřítele, ale jako konkurenta. "A možná z něj jednou bude i můj přítel. Zatím ho moc dobře neznám," dodal Trump. Americký prezident si zároveň nepřeje, aby byl Putin bezpečnostní hrozbou pro Evropu. "Právě proto, aby tomu tak nebylo, tady máme Severoatlantickou alianci," dodal po summitu, na kterém velmi tvrdě požadoval od ostatních členů navýšení výdajů na obranu. 

V závěrečném komuniké, které členské země, včetně USA, už odsouhlasily, NATO potvrzuje svoji "transatlantickou jednotu". "Dnes jsme učinili rozhodnutí, která alianci posouvají vpřed a činí nás silnějšími. NATO je dobré pro Evropu a NATO je dobré pro Ameriku," prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po skončení odpoledního jednání hlav států členských zemí.

Jenže na základní otázku, zda Trump skutečně považuje NATO za organizaci, která vedle Evropy stejně dobře slouží i zájmům USA, summit neodpoví. Trump totiž znovu potvrdil, že otázku obranných výdajů přímo propojuje s kritikou obchodní a ekonomické politiky Evropské unie. Před příletem do Bruselu americký prezident na Twitter napsal: "Evropská unie americkým farmářům, zaměstnancům a společnostem znemožňuje podnikání v Evropě, ale pak chce, abychom ji radostně chránili prostřednictvím NATO a hezky za to platili."

Už v dějišti summitu pak Trump spojence označil za "delikventy" a adresně se zaměřil na Berlín. "Německo je zajatcem Ruska, protože z Ruska dostává spoustu energie. USA těžce platí za obranu Německa před Ruskem. Ale Německo pak ročně platí miliardy a miliardy dolarů Rusku," kritizoval Trump fakt, že Německo kupuje ruský plyn.

NATO vs. Rusko

◼ Závěrečné komuniké, se kterým souhlasila česká delegace pod vedením prezidenta Miloše Zemana, odsuzuje Rusko za "nezákonnou anexi Krymu a destabilizaci východní Ukrajiny".
◼ "Euroatlantické bezpečnostní prostředí je méně stabilní a méně předvídatelné v důsledku nezákonné a nelegitimní anexe Krymu a pokračující destabilizace východní Ukrajiny."
◼ "Agresivní akce Ruska, včetně hrozby silou a použití síly pro dosažení politických cílů, ohrožují alianci, podrývají euroatlantickou bezpečnost a na pravidlech založený mezinárodní pořádek," říká dokument.

V pozadí Trumpovy kritiky je jeho přesvědčení, že právě Německo je zodpovědné za americký deficit v obchodní bilanci s EU. A že Berlín je obchodním a ekonomickým soupeřem USA, ale německé výdaje na obranu činí jen 1,2 procenta HDP. Hluboko pod aliančním závazkem dvou procent. Ze strany spojenců je v Bruselu vidět snaha přesvědčit Trumpa, že NATO na jeho kritiku reaguje a zlepšuje svoji platební morálku. Jens Stoltenberg zdůraznil, že propad výdajů se zastavil a všechny země NATO naopak už začaly své výdaje na obranu zvyšovat.

"V minulém roce jsme viděli napříč Evropou a Kanadou největší nárůst obranných výdajů za celou generaci," uvedl Stoltenberg. Zatímco v roce 2014 dávaly pouze tři členské země na obranu dvě procenta HDP, letos už by to mělo být osm států. V případě Česka to loni bylo 1,07 procenta.

"25 let jsme na výdajích škrtali. Ale teď, jen v příštím roce, je zvýšíme o 11 procent a do roku 2024 o 80 procent," uvedla německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. A v tu chvíli z Bratislavy dorazila zpráva, že slovenská vláda rozhodla o nákupu amerických stíhaček F-16.

Ale ani tyto pozitivní signály směrem k americkému prezidentovi nemohly zakrýt obrovskou nejistotu, se kterou Evropané a Kanada do summitu s Trumpem vstupovali.

Během středečního jednání měl Trump spojence vyzval, aby své výdaje na obranu v budoucnu zvýšili na čtyři procenta HDP. Podle Bílého domu však nešlo o "formální návrh". Trump nicméně na twitteru ve čtvrtek ráno před začátkem druhého jednacího dne summitu svůj požadavek zopakoval. Přímo na jednání šéfů států a vlád NATO s prezidenty Ukrajiny a Gruzie potom nečekaně vznesl požadavek, aby alianční země zvýšily své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu už už do ledna příštího roku,  a ne až od roku 2025.

O strachu z Trumpovy nepředvídatelnosti vypovídá i fakt, že podle českých diplomatických zdrojů to byla americká delegace při NATO v Bruselu, kdo nejvíce tlačil, aby závěrečné komuniké bylo hotovo a schváleno delegacemi ještě před summitem. Snížilo se tím riziko, že prezident Trump by mohl do nehotového textu zasahovat a případně si vynutit změny. Nebo by dokonce dokument odmítl podepsat, jak se stalo po nedávném summitu G7 v Kanadě. Komuniké přitom obsahuje podstatné závazky, které kromě jiného odpovídají na dva základní Trumpovy požadavky, aby spojenci zvýšili výdaje a aby se NATO více zapojilo do boje proti terorismu. Alian­ce včera potvrdila plán ze summitu ve Walesu v roce 2014, že do roku 2024 členské země navýší své výdaje k hranici dvou procent HDP. Za Česko měl tento závazek během včerejšího jednání aliance potvrdit vedoucí české výpravy Miloš Zeman. 

Severoatlantická aliance je nyní silnější než před dvěma dny, spojenecké země souhlasily s tím, že rychle zvýší své výdaje na obranu, řekl nakonec novinářům na závěr summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. USA jsou podle něj alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla.

Trump, který podle diplomatů i ve čtvrtek důrazně naléhal na rychlejší zvyšování obranných výdajů přinejmenším silných evropských ekonomik, si na tiskové konferenci pochvaloval "velmi úspěšný summit", který ukázal velkou jednotu. "Byly to skutečně fantastické dva dny. Ano, po určitou krátkou chvíli to bylo trochu tvrdé," podotkl.

Česká republika ale nebude po nynějším summitu NATO upravovat a zrychlovat svůj plán týkající se výdajů na obranu, řekl na závěr vrcholné schůzky v Bruselu novinářům premiér Andrej Babiš. "Já jsem vystoupil jako jeden z prvních a vysvětlil jsem Trumpovi, že je důležité mluvit o absolutních výdajích na zbrojení," poznamenal Babiš.

Babiš odmítl, že by Trump vyhrožoval odchodem USA z aliance. Americký prezident, který prý mluví velmi přímo, podle českého premiéra opakovaně spojuje otázku evropských obranných výdajů s deficitem ve vzájemném obchodu. "Je tam úplně jasná ta paralela, že on říká kupujte naše zbraně, budete tak plnit procenta a snížíme (obchodní) deficit. Ta logika z toho vyplývá, i když takto explicitně to neřekl," dodal Babiš.

V protiteroristické agendě NATO odsouhlasilo novou misi v Iráku pro výcvik tamních ozbrojených sil, které by měly zamezit možnému návratu Islámského státu či vzniku nových teroristických skupin. Rovněž v Afghánistánu NATO navýší svoji finanční i lidskou účast, tamní spojenecký kontingent by se měl rozrůst ze současných 13 na 16 tisíc vojáků. NATO dále posvětilo plán "4 x 30", v jehož rámci chce mít aliance do roku 2020 v pohotovosti 30 mechanizovaných praporů, 30 bojových letek a 30 bojových námořních lodí připravených zasáhnout do 30 dní.

Významným výsledkem summitu, zakotveným ve společném prohlášení, je rozhodnutí zahájit přístupové rozhovory s Makedonií, která by pak mohla už na konci roku dostat pozvání ke vstupu do aliance.

Summit byl poznamenán silnou nervozitou. V pondělí se Trump na svém prvním bilaterálním jednání v Helsinkách setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Před odletem do Evropy Trump prohlásil, že ve srovnání se summitem NATO a páteční návštěvou Velké Británie může být jeho jednání s Putinem tou "nejsnadnější" zastávkou jeho evropské cesty.

Související