Většinou to bývá tak, že pokud vás někdo chválí, jste rádi. Když ale ve sněmovně vynášel do nebes Babišovu vládu šéfkomunista Vojtěch Filip, vypadali za ním sedící Andrej Babiš a Richard Brabec spíš nešťastně. Mimoděk se potvrzovalo to, co by raději skryli: komunisté nejsou pasivní přikyvovači bez vlivu, komunisté považují nově vzniklou vládu za svou. Za podporu Babišova kabinetu dostali patřičně zaplaceno. Programem, vlivem, zkrátka mocí. Filipův projev, ve kterém se radoval, že KSČM bude mít konečně vliv na správu státu, byl tak nadšený, že to zavdává důvod myslet si, že komunisté dostali ještě víc, než se zatím ví. Zhruba v tom duchu, jak to formuloval předseda ODS Petr Fiala: "Něco je na papíře, ale nikdy nebudeme vědět, kam až bude sahat jejich moc." V každém případě když slyšíme od komunisty větu, že vláda "slibuje změnu, která je pro český stát potřebná", pak vzhledem k tomu, jaké změny přinesli komunisté, když se dostali poprvé k moci v roce 1948, naskakuje z toho trochu husí kůže.

Zatím ale nelze říci, jak bude praktické vládnutí Babišovy vlády vypadat. Programové prohlášení nevyznívá zle. Obsahuje digitalizaci, výstavbu potřebné infrastruktury, podporu školství, hlásí se k EU a NATO. Jenže něco jiného je slib (jak říká české úsloví, "papír snese všechno") a něco jiného praktická politika. Pokud má být jejím garantem premiér, který je známý tím, že mění názor každých několik hodin (viz otočky kolem řízení ministerstva spravedlnosti), je na místě obezřetnost. A to po všech stránkách. Nakonec i prezident Miloš Zeman, který je sám jedním z architektů a aktivních podporovatelů vlády, vznesl pochybnost, kde že se na velkolepé plány vezmou peníze. Když na jednu stranu Babiš tvrdí, že chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, a současně v době ekonomické konjunktury uchystá rozpočet s padesátimiliardovým schodkem, věru to není zrovna start, který by vybízel k důvěře.

Jistě můžeme říci jen jedno: na novou vládu budou mít podstatný vliv komunisté a prezident Miloš Zeman. Takže například deklarovaná orientace kabinetu na Západ bude přinejmenším pod tlakem. Co všechno bude premiér nakonec ve jménu vlastního udržení u moci ochoten obětovat, těžko odhadnout. Po zkušenostech s tím, jak na moci lpí, se můžeme dočkat lecjakých překvapení.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Hřiště je nalajnováno, co by teď měla začít dělat opozice.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru