Kdyby nějaký cestovatel časem dorazil z roku 1968 na dnešní letiště, uviděl by spoustu novot − jen letadla by mu připadala stejná jako v jeho době, říká Miquel Ros, technologický komentátor CNN. Evoluční biolog by na to opáčil, že pokud něco vypadá už více než půl století stejně, znamená to, že jako druh se to osvědčilo. Vyvíjelo by se to dál, jen pokud se změní podmínky − jenže k tomu právě v letectví dochází: budoucnost fosilních paliv je nejistá, provoz proudových motorů hlučný a ekologicky problematický, cestujících rychle přibývá a chtějí na dlouhých tratích létat rychleji.

Úsilí konstruktérů o vylepšení letadel jde několika směry: především se snaží najít nový pohon a zlevnit výrobu i provoz strojů. Nechybí ale ani projekty revolučních konstrukcí, které se dnešním letadlům vůbec nepodobají.

V současnosti největší dopravní letadlo Airbus A380 spotřebuje zhruba 14 tisíc kilogramů paliva na sto kilometrů, což je jistě hodně, ale ekonomicky to ospravedlňuje počet platících cestujících na jeho dvou palubách − může jich být až 853. Nic to ale nemění na skutečnosti, že na dlouhých trasách představují výdaje za palivo kolem 50 procent provozních nákladů.

Letadla na baterky

Prvním úspěchem na poli elektrického pohonu letadel byl roku 2003 větroň Antares, který díky přídavnému elektromotoru dokázal vlastní silou vystoupat do výšky tří kilometrů.
Kuriozitou mezi elektrickými letadly byl stroj postavený japonskou společností Matsushita Electric Industrial a Tokijskou univerzitou, který pohánělo 160 tužkových baterií. Roku 2006 uletěl 390 metrů.

4,1 miliardy

byl počet pasažérů přepravených letadly v roce 2017

7,8 miliardy

je očekávaný počet cestujících v roce 2035

5

Machovo číslo pro hypersonické rychlosti, tedy pro rychlosti nejméně pětkrát převyšující rychlost zvuku

Letecké společnosti proto touží po co nejnižší spotřebě a výrobci letadel se jim to snaží splnit. Většinou jdou cestou "mírného pokroku v mezích zákona", protože vyvíjet nový typ úplně od začátku stojí desítky miliard dolarů. Takže třeba i Boeing 787 Dreamliner, který poprvé vzlétl před devíti lety, laik od starších strojů nejspíš nerozezná. Většina inovací se ukrývá uvnitř (třeba náhrada kovových prvků konstrukce, změny na křídle a podobně), i tak ale vývoj stál 32 miliard dolarů.

V článku se dále dozvíte

  • Čím chtějí konstruktéři nahradit současné letecké palivo, aby bylo levnější a ekologičtější?
  • Levnější má být také výroba letadel, jak toho ale dosáhnout?
  • Z Londýna do Sydney by se mělo létat za tři hodiny. Co k tomu nová letadla potřebují?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru