Když se nad hrabětem Rupertem von Kratzmar alias Matějem Kráčmerou v komedii Adéla ještě nevečeřela zavřela voda, život mu zachránilo brčko. Teď se stala brčka symbolem záchrany světa od záplavy plastů.

Na jaře používání brček (a plastového nádobí vůbec) zakázala v palácích, královských kavárnách a prodejnách suvenýrů britská královna Alžběta. Americké město Seattle zavedlo jejich celoplošný zákaz v restauracích a barech na začátku prázdnin. Stejný zákaz platí i v mi­lionářském městečku Malibu v Kalifornii. Od podzimu si brčkem nic neusrknou ani v kanadském Vancouveru. Skotové chtějí plastová brčka vytěsnit od příštího roku. O zákazu brček (a jednorázového nádobí) jedná i Evropská komise, která svoji vizi veřejně představila v květnu.

Antibrčková kampaň postihla i firmy. Tento týden oznámil řetězec kaváren Starbucks, že do dvou let u něj jeho zákazníci brčka nenajdou (snad jen s výjimkou tzv. frappuccina, které se bez brčka zřejmě pít nedá). McDonald's rovněž oznámil, že od září přestane používat plastová brčka, i když zatím pouze v Británii a v Irsku. V jiných zemích není zřejmě ekologický vliv královny tak silný.

Řetězec luxusních hotelů Hyatt vydal tiskovou zprávu, podle níž od září (po skončení hlavní sezony) dostanou hosté brčka pouze na vyžádání a tam, kde to bude možné, budou používat jejich ekologickou variantu.

Brčka (a jednorázové plastové nádobí) vyřadí z prodeje v příštím roce také Lidl či Kaufland, Ikea se přidá v roce 2020, další řetězce s podobným předsevzetím přicházejí prakticky obden.

Omezení brček mají v programu i světové aerolinky − jako první se k jejich zákazu přihlásily Alaska Air­lines. Jen evropské lowcostové letecké společnosti brčka omezovat nemusí, protože žádná nenabízejí.

Upřímně neexistuje jediný důvod, proč by měl dospělý člověk, který netrpí žádným omezením hybnosti, popíjet nápoj brčkem. Omluvou není ani to, že brčka vymysleli už staří Sumerové, kteří jimi před pěti tisíci lety pili pivo, aby se vyhnuli zbytkům, které v něm zůstali po fermentaci. Něco takového by dneska nepil nikdo − což neznamená, že na světě neexistují země, kde člověk dostane lahev piva s brčkem, byť to neodpovídá české pivní kultuře (i když jde zpravidla o země, kde pět půllitrů není minimální spotřební jednotkou konzumace tohoto moku).

Ale zpátky k brčkům. Omezit jejich používání vypadá efektně, zejména když se jejich roční spotřeba počítá v miliardách kusů. Jen řetězec Starbucks prý ročně rozdá zákazníkům miliardu brček, McDonald's jakákoliv čísla uvést odmítl.

Nedávno vydaná studie odhaduje, že Američané denně spotřebují půl miliardy brček, což při počtu obyvatel USA 325,7 milionu znamená, že bez ohledu na věk každý Američan spotřebuje denně jeden a půl brčka. Studie dále tvrdí, že jen Amerika ročně vyprodukuje 182,5 miliardy brček. Kdyby celá zeměkoule měla stejnou spotřebu brček jako Spojené státy, potom by se na planetě denně spotřebovalo 11,4 miliardy brček, takže by se − s trochou nadsázky − za pár let taky na zeměkouli kvůli zamoření brčky nemuselo nic jiného vejít.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Nakolik sníží zákaz brček záplavu plastů.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru