Začalo to kávou. Klára Bulantová ji před časem přestala vařit v kapslovém kávovaru, aby nevytvářela zbytečný odpad. "Nikdy bych si už nekoupila ani kávu v jednorázovém kelímku, který nelze recyklovat," popisuje devětadvacetiletá žena, jež se rozhodla ze svého života postupně vyřazovat plasty a zbytečné obaly. A tak si dnes například doma vyrábí rostlinné mléko, prací prostředky doplňuje v bezobalové prodejně, kosmetické přípravky zredukovala na nutné minimum a jídlo nakupuje do opakovaně používaných sáčků.

"Lidé si myslí, že rozhodnutí zredukovat plasty a obaly musí znamenat velké omezení nebo strádání. Já ale nemůžu říct, že by mi něco chybělo. Navíc mám teď lepší svědomí," pochvaluje si žena, které je ekologické uvažování blízké i díky práci − působí v zeleném think-tanku Heinrich Böll Stiftung. Přístup nezměnila naráz, ale postupně. S tím, jak se dozvídala a skládala si k sobě podrobnosti o znečištění planety odpadky, hlavně těmi plastovými, které serozkládají i stovky let.

Podobně teď začíná uvažovat čím dál víc lidí, kteří se přidávají k hnutí zvanému zero waste, razícímu život s minimem odpadů a obalů. "Zasáhl mě třeba australský dokument Azurová. Nejhůř stravitelné pro mě bylo, když v něm jedna z odbornic řekla, že téměř sto procent ptáků na celé Zemi má ve svém těle kus plastu," říká Bulantová.

Tuleni zamotaní v sítích

Plasty začaly masivněji vstupovat do každodenního života lidí po druhé světové válce − pevný a dobře tvarovatelný materiál se ukázal být levnou náhradou těch klasických, jako je dřevo, sklo nebo ocel. Od té doby narostla celosvětová produkce plastů na 380 milionů tun ročně. Velké množství plastových − hlavně jednorázových − odpadků, jako jsou kelímky, PET lahve nebo obaly od sladkostí, končí na skládkách, v přírodě nebo v oceánech. Tam jich každý rok přibude podle propočtů 5−13 milionů tun. Je to, jako by se do moře vyklopil každou minutu plný nákladní vůz plastového odpadu.

Svět obletěly ikonické fotografie mořských koníků, ryb nebo tuleňů zamotaných do plastových sítí a sáčků. Jak ukázaly studie, při rozpadu na mikroplasty se navíc odpad dostává do jejich těl a s tím pak i člověku na talíř.

Mikroplasty − miniaturní kousky, které vznikají rozkladem plastů nebo například otěrem pneumatik, ale vyskytují se třeba i v kosmetice − jsou pro životní prostředí zatím velkou neznámou. Jak ukazují výzkumy, pronikají například i do pitné vody. Nově to potvrzují i odborníci z Akademie věd ČR: v červnu představili výsledky výzkumu, kdy odebrali vzorky ze tří českých úpraven vody. Studie přítomnost mikroplastů prokázala, a to jak v podobě plastových fragmentů, tak vláken.

"Podotýkám, že v současné době nevíme, zda jsou mikroplasty škodlivé. Za sebe však mohu říci, že plasty ve vodě nechci," říká ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský, podle nějž se mikroplasty mohou vyskytovat i v balených vodách, pivu či mléku. Dnes už se ví, že některé plastové částice mohou sloužit jako transportéry nebezpečných látek − například některá změkčovadla jako ftaláty mohou ve vysoké koncentraci narušovat hormonální systém.

236 tisíc tun

Tolik odpadu z plastových obalů loni podle údajů ministerstva životního prostředí vzniklo v Česku.

Spojené státy, Kanada, Nový Zéland a Velká Británie již zakázaly alespoň mikroplasty v kosmetice. Tam se používají nejen v peelingových krémech, ale například i ve sprchových gelech nebo v make-upech, aby lépe držely na kůži.

V článku se dále dozvíte

  • Odkud pochází 90 procent plastového odpadu v mořích.
  • Jak chce Evropská unie proti tomuto problému bojovat.
  • Kolik je dnes v Česku bezobalových obchodů a co nabízejí.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru