Energetický a průmyslový holding se rozhodl jít proti proudu. Namísto větrníků levně skupuje starší elektrárny. Prý budou potřeba. Za pravdu firmě dávají i její konkurenti, když někteří začínají českou skupinu napodobovat.

Podobné změny jako ty, které Evropská unie připravuje v energetice, tady podle šéfa strategie společnosti EP Energy Jiřího Feista nebyly více než 20 let. Na trhu vzniknou noví hráči i nová pravidla. A státy se na to musí připravit. "Myslím, že zatím málokdo v Evropě opravdu docenil jejich dopady, pokud bude vše schváleno ještě letos," říká v rozhovoru pro HN.

HN: Evropské trendy v energetice jsou jasné. Všichni chtějí být zelení, EU stanovuje stále vyšší cíle pro obnovitelné zdroje a Energetický průmyslový holding přesto stále kupuje staré, často uhelné elektrárny. Proč jdete takto proti proudu?

Já si naopak myslím, že EPH jde s proudem. Poměrně dobře jsme si vyhodnotili situaci, jakým způsobem se trh bude vyvíjet, jak bude postupovat rozvoj nových čistých zdrojů, a tomu jsme uzpůsobili svou investiční strategii. A nejde o to, že bychom neinvestovali do obnovitelných zdrojů. Jen máme raději ty sofistikovanější s větší přidanou hodnotou než jen klasické solární a větrné elektrárny. V poslední době jsme nejvíce investovali právě do nových technologií a vytváříme něco jako EP New Energy − zde jsou především zdroje na principu využití biomasy. Provozujeme i plyn, vodu, jádro. Takže nejen uhlí.

Jiří Feist (56)

◼ V energetice působí více než třicet let. Už v roce 1986 začal v československém energetickém dispečinku, od roku 1990 následovalo osm let v ČEZ a poté šest let ve funkci šéfa strategie a řízení ve státní společnosti ČEPS, která provozuje tuzemskou přenosovou síť.
◼ V roce 2004 nastoupil na post šéfa útvaru strategie ČEZ, podobnou funkci pak zastává od dubna 2012 ve firmě EP Energy ze skupiny EPH.
◼ Vystudoval Fakultu elektrotechnickou na ČVUT v Praze.

HN: Proč jste zvolili tuto strategii?

Obecně si myslím, že připravované změny v Evropě postupně přesměrovávají energetiku z volného tržního prostředí do plně regulovaného s kapacitními mechanismy (kapacitní trh je regulovaný trh, v němž stát nenechává výstavbu a provoz elektráren pouze na tržním prostředí, ale pomocí různých podpor a podobně si určí, jaký výkon v uhlí, plynu či jádru chce na svém území mít, pozn. red.). Nejdál v tom pokročila asi Velká Británie, ale je to také Itálie a pracují na tom další země − cílem je zajistit si energetickou soběstačnost a vytvořit podmínky pro investory, aby nové zdroje stavěli. To se jim dnes kvůli dotacím pro obnovitelné zdroje nevyplatí. Tak trochu paradox v plánech EU na to vybudovat tržní prostředí v energetice, nemyslíte?

HN: Budou takto podle vás postupovat všechny země?

Je to logická obrana proti nedostatku výrobních zdrojů. Ukazuje se, že některým státům to již reálně hrozí. Proto se hledá mechanismus, který zajistí výstavbu nových zdrojů. Provoz starých elektráren až do konce životnosti a kapacitní trhy jsou řešením. Nebyl to ale cíl liberalizace trhu, tu jsme v EU již víceméně opustili. Státy si prostě chtějí zajistit, aby měly dostatek výkonu na pokrytí své spotřeby. Všichni hovoří o tom, že spotřeba elektřiny by měla klesat, ale to se neděje. A jestli přijde elektromobilita, půjde ještě výrazně nahoru. Nyní se navíc ukázalo, že státy sice vykazují desítky tisíc nainstalovaných megawattů výkonu větrných či slunečních elektráren, ale to není výkon pro základní spotřebu. Když nefouká, nesvítí, tak se nevyrábí, ale dodávky chceme kdykoli a pořád. Byl jsem na jednání s Belgičany, kteří zjistili, že jim bude po roce 2020 chybět pět gigawattů výkonu v klasických zdrojích, jako je jádro, uhlí či plyn. To je asi pět bloků Temelína, skoro polovina jejich spotřeby. A jsme právě u otázky akumulace či kapacitních systémů, které by měly přispět k řešení.

HN: Přijdou nějaké podobné systémy i v Česku?

Podle mě o tom i s ohledem na skutečnost, že je bude mít hodně sousedních zemí, budeme muset začít přemýšlet. Zatím se to příliš neděje. Pokud se ukáže, že bychom v nějakém okamžiku mohli být bez dostatečného výkonu, měli bychom zvažovat dostavbu nějakých zdrojů. To je právě i probíhající debata o dostavbě jádra.

HN: V této debatě jsme se nicméně od roku 2014, kdy se zrušil tendr na Temelín, příliš neposunuli.

A je to škoda.

Vysoká energetická

◼ Vést rozhovor s Jiřím Feistem není úplně jednoduchá záležitost. Od prvního momentu je z něj patrné, že je v energetice celý život. Odborné zkratky, technicismy, národní plány, agendy, zákony a další podobné termíny chrlí jako na běžícím pásu. A ještě jedna věc – lpí na detailu.
◼ Z pozice šéfa strategie hned několika firem za sebou je také očividně zvyklý věci vysvětlovat. Každý aspekt rozkresloval na papíry do diagramů a nákresů, aby vše logicky utřídil. I díky své kariéře je očividně zvyklý dívat se na věci komplexně, ne po jednotlivostech.
◼ Proto se během rozhovoru rozohnil jen jednou, a to když mluvil o tom, jak se snaží zahraniční firmy prosazovat akumulaci elektřiny pomocí baterií. "Léta jsem řídil státní dispečink a vadí mi to prostě ze systémového pohledu," říká.

HN: Jak v této době v energetice nakupovat?

My v tuto chvíli máme tři základní směry investování. Jak už jsem řekl, jsou to moderní technologie, třeba bioplyn či biomasa. Druhý směr je oblast trhů, kterým hrozí nedostatek výkonu a začínají to řešit formou kapacitních mechanismů, jako je Británie či Itálie, míří tam i Německo, Polsko, Belgie a další. I nás v Česku to čeká. A třetím směrem je sledování a hledání příležitostí v klasické energetice. Takto jsme investovali do Vattenfallu v Německu, do Slovenských elektráren a podobně. Snažíme se jít do zemí, kde budeme mít na trhu určitou pozici a nepůjdeme proti jejich energetické koncepci.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Je odpovídající renomé EPH jako firmy, která kupuje starý šrot, vymáčkne z něj, co se dá a pak jde dál?
  • Co Jiří Feist soudí o připravované velké energetické reformě?
  • Která technologická změna v energetice je nejzásadnější pro výrobce i pro spotřebitele?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.