Velká nervozita panuje v Bruselu před summitem NATO, jehož se ve středu a ve čtvrtek zúčastní americký prezident Donald Trump. V neoficiálních vyjádřeních některých evropských diplomatů atmosféra hraničí až s panikou. V posledních týdnech totiž Trump krajně vyhrotil útoky na evropské spojence za jejich nízké výdaje na obranu.

Způsob vyjadřování má jasně čitelný. "Já NATO řeknu: Musíte začít platit své účty. My Američané jsme za trouby, kteří platí všechno," prohlásil před víkendem na shromáždění s voliči v Montaně. V minulých týdnech nejméně devíti lídrům členských zemí NATO zaslal dopisy, ve kterých apeloval na zvýšení obranných výdajů.

Německé kancléřce Angele Merkelové americký prezident napsal: "Pokračující německé podfinancování obrany podrývá bezpečnost aliance a ospravedlňuje ty spojence, kteří rovněž neplánují dostát svým závazkům, protože ostatní vás vidí jako příklad."

4 třicítky

se jmenuje plán NATO zaměřený hlavně na obranu před narušením aliančního teritoria ze strany Ruska.

1,07 procenta

HDP vydala loni Česká republika na obranu. Do roku 2024 by se částka měla přiblížit hranici dvou procent.

Vedle USA daly loni pouze další čtyři země NATO na obranu alianční závazek ve výši dvou procent HDP. Trump není první, kdo je za to kritizuje. Už jeho předchůdce Barack Obama mluvil o tom, že některé země se v NATO vezou jako "černí pasažéři".

Trump navíc téma propojil s obchodní nerovnováhou mezi USA a Evropskou unií a s obecnou kritikou toho, jak podle něho Amerika na obchodní a bezpečností vazbě s Evropou prodělává. "Zabíjejí nás v obchodě. Zabíjejí nás v jiných věcech. A navrch nás zabíjejí přes NATO," vyhlašoval Trump v Montaně.

U evropských spojenců budí obavy i to, jak vstřícně se naopak staví k Vladimiru Putinovi. Po bruselském jednání se Trump zastaví na audienci u britské královny, pak hned zamíří do Helsinek k prvnímu oficiálnímu dvoustrannému jednání s ruským prezidentem a naznačil, že se na pondělní setkání těší: "Říkají, že prezident Trump by se měl připravit, protože prezident Putin je KGB. Ale víte co? Prezident Putin je fajn, je fajn."

Překvapení nelze vyloučit

Lidé v NATO se před bruselským summitem obávají, aby se neopakovala situace z nedávného jednání skupiny G8 v Kanadě. Trump se tam nepohodl se spojenci a stáhl svůj podpis ze společného komuniké. Následně odletěl do Singapuru na bilaterální summit se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, kde pak naopak projektoval úspěch a vzájemnou shodu.

"Pokud bude Trump vřelejší k Putinovi než k lídrům vojenské aliance, která byla založena, aby chránila Evropu před sovětským nebezpečím, podkope NATO, transatlantickou vazbu, spojence," řekl bezpečnostní analytik James Goldgeier z washingtonského think-tanku Council on Foreign Relations listu Washington Post.

Ve svých veřejných prohlášeních se evropští diplomaté snaží mírnit emoce. Zástupci českého ministerstva zahraničí například upozorňují, že americký ministr zahraničí Wess Mitchell během svého nedávného jednání v Praze prohlásil, že prezident Trump "rozhodně nechce škodit vlastní spojenecké věci".

Podle Rudolfa Jindráka, šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře, může být výhodou, že plenární zasedání, kde vystoupí i Trump, bude moderovat generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který má s americkým prezidentem osobně dobré vztahy a mohl by otupit ostrost debaty.

Z vyjádření evropských a českých diplomatů a také z dosavadní zkušenosti na druhé straně vyplývá, že nelze vyloučit žádné překvapení. Po jednání v Singapuru americký prezident zaskočil lidi ve svém vlastním týmu a především politickou scénu v Soulu, když oznámil, že USA zastaví společná vojenská cvičení s Jižní Koreou. Navíc tato cvičení označil za "provokativní", což je slovník, který jinak používá KLDR.

V souvislosti s nadcházející schůzkou s Putinem to podle agentury AP v NATO vyvolalo "poprask" − co když Trump podobně omezí americkou účast v evropských cvičeních aliance? Další obavy vyvolala nedávná informace Washington Post, že Trump se zajímá o to, kolik stojí americké základny v Německu.

Kdo vystřídá Zemana?

Českou delegaci povede na summitu NATO ve středu, v první den jednání, prezident Miloš Zeman a podle kanceláře Hradu ve svém vystoupení potvrdí, že Česko chce dodržet závazek ze summitu ve Walesu v roce 2014, že do roku 2024 "se úroveň obranných výdajů přiblíží dvěma procentům HDP".

V loňském roce dalo Česko na obranu 1,07 procenta. Podle českého ministerstva zahraničí v NATO "nepatříme mezi premianty", ale prý rozhodně nejsme vnímáni ani jako ti nejproblémovější. Podle náměstka ministra zahraničí Ivo Šrámka patříme ke skupině zemí, které mají "schválený kredibilní plán" postupného navyšování výdajů.

Otevřenou otázkou zůstává, kdo povede českou delegaci v druhý den summitu, ve čtvrtek. Zemana, který se vrátí do Prahy, by měl vystřídat premiér Andrej Babiš. Jeho účast ovšem ještě bude záviset na tom, zda jeho vláda ve středu dostane v parlamentu v Praze důvěru.

Související