Nádraží Dorasan má prosklené stěny, nablýskanou dlážděnou podlahu a několik pokladen. Lístky se u nich prodávají, ale jenom na nástupiště. Žádné vlaky tam nejezdí, ani v jednom směru. Na prázdném peronu je slyšet jen zpěv ptáků.

Nádraží postavili Jihokorejci uprostřed demilitarizované zóny mezi jihem a severem poloostrova. Investovali do něj s nadějí, že jednou tudy budou osobní i nákladní vlaky projíždět do Pchjongjangu. Rovněž dál do Číny a dalších asijských států, takže Jižní Korea přestane být de facto ostrovem. Vzhledem k uzavřené hranici se do země nelze dostat jinak než letadlem nebo lodí.

Na nástupiště si ale Korejci dovezli inspiraci a zároveň naději. Stojí tady kus Berlínské zdi, rozdělující v době studené války německou metropoli. Je to možná nejvzdálenější místo, kam se část zdi dostala.

Z každé strany vedle ní stojí panel s počitadlem. Ten vlevo patří Německu a je už uzavřený. Doba, kdy bylo rozdělené studenou válkou, se zastavila na 41 letech, 4 měsících a 11 dnech. Vpravo je korejský panel. Stále na něm běží vteřiny a přibývají hodiny, minuty, dny. Německo už Korea dávno překonala. I kdybychom za začátek rozdělení považovali konec korejské války v roce 1953, je to už 65 let.

Obrovské náklady na sjednocení

Letos se severokorejský vůdce Kim Čong-un už dvakrát sešel s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem a v červnu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Znovu se proto začalo mluvit o možném sjednocení Koreje. V předchozích letech tato myšlenka kvůli napjaté situaci a severokorejským jaderným i raketovým zkouškám upadla v zapomnění jako nerealistická utopie.

Demilitarizovaná zóna

◼ Pásmo rozděluje sever a jih Koreje přibližně podle 38. rovnoběžky. Je dlouhé ze západu na východ 250 kilometrů a ze severu na jih široké v průměru čtyři kilometry. V některých místech se ale zužuje jen na řeku.

◼ Zatímco v zóně nejsou žádné zbraně, její okolí je naopak nejvíce militarizovanou oblastí na světě. Severní Korea má podél pásma rozmístěné dělostřelectvo, nyní se vedou rozhovory o jeho stažení.

◼ Nachází se zde společná bezpečnostní oblast Pchanmundžom, kde zástupci obou stran v případě potřeby vyjednávají.

◼ Pod demilitarizovanou zónou jsou čtyři podzemní tunely, které vybudovali Severokorejci s cílem infiltrovat jihokorejské území.

◼ Obě strany pořádají do demilitarizované zóny turistické výpravy.

Mohou se i Korejci jednou dočkat sjednoceného státu jako Němci? Mezi oběma zeměmi jsou podobnosti i rozdíly. Analytik Sen Ki-jong pracuje v Korejském institutu pro národní sjednocení. Zvažovat možné varianty budoucnosti společného státu je jeho práce. V rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že ho zajímají nejen zkušenosti Německa, ale také ekonomická transformace evropských postkomunistických zemí. V září proto přijede do České republiky.

"Mnoho Jihokorejců pečlivě studovalo německé zkušenosti a německý model sjednocení. Na rozdíl od Německa ale spolu korejské státy vedly občanskou válku a ekonomická propast je mezi našimi dvěma zeměmi větší, než tomu bylo v případě západního a východního Německa," uvádí analytik.

Podle nedávné studie jihokorejské vlády je ekonomika jihu čtyřicetkrát větší než na severu, zatímco v roce německého sjednocení byla ekonomika západního Německa jen desetkrát větší než komunistického východního Německa. Náklady na sjednocení se odhadují na tři až pět bilionů dolarů v průběhu několika desítek let. V závislosti na tom, jak by se sjednocení odehrálo, což je složité odhadnout.

Sen Ki-jong je ale přesvědčen, že v dlouhodobém horizontu převáží výhody jednotné Koreje nad obrovskými výdaji. Podle něj si nyní přeje ekonomickou spolupráci obou zemí jak jihokorejská vláda, tak Kim Čong-un.

"Rozhodl se pro denuklearizaci a ekonomickou obnovu. Zlepší se spolupráce mezi severem a jihem, přinese to pozitivní výsledky. Od devadesátých let jihokorejská vláda prosazuje cestu graduálního sjednocení, kterému má předcházet usmíření obou Korejí. Nyní jsme v důležitém, možná rozhodujícím bodě," tvrdí.

Sjednocená Korea by měla 75 milionů obyvatel. Pro Jižní Koreu by to byla vítaná pomoc vzhledem k nízké porodnosti, stárnoucí populaci a nedostatku pracovních sil. Příkladem pro budoucnost byla příhraniční zvláštní ekonomická zóna Kesong, kde pro jihokorejské firmy pracovali severokorejští dělníci. Nyní, po dvou letech, obě strany připravují její znovuotevření.

Zatím jste si přečetli 60 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.