Půda byla donedávna investičním hitem, poslední čtyři roky dokonce ceny rostly dvojciferným tempem. Zlaté časy ale skončily. Může za to několik faktorů, například nejistota ohledně přidělování zemědělských dotací pro období od roku 2021 − zemědělci by podle návrhu Evropské komise měli dostat méně peněz.

Dalším důvodem je častější sucho v zemědělských oblastech, podoba chystaného zákona o prodeji půdy a rostoucí úroky u bankovních úvěrů.

Ceny půdy v minulosti rostly díky dostupným a výhodným úvěrům. Investoři ji brali jako dobrou investici − zhodnocení bylo vyšší než u akcií nebo investic do fondů. To už ale přestává platit. "Kvůli tomu, že se o půdě hodně mluvilo, její ceny vzrostly a dnes už nejde o tak zajímavý byznys," potvrzuje jeden z největších vlastníků zemědělské půdy v Česku Otakar Moťka. "Cena půdy se již dostala na vysokou úroveň a doba návratnosti investice je velmi dlouhá," říká Jaroslav Urban, majitel portálu Farmy.cz.

U nejkvalitnějších půd ale zatím zájem nepolevuje, jde hlavně o oblast Hané nebo Polabí. "Investoři tam jsou ochotni zaplatit i více, než je horní hranice rozmezí tržních cen. Zatím v těchto oblastech nehrozí rizika spojená se suchem," říká Petr Klos, předseda Svazu vlastníků půdy. Na Břeclavsku nebo Hodonínsku už však počasí a sucho ceny ovlivňují.

100 tisíc

Ročně změní v Česku majitele přibližně sto tisíc hektarů půdy.

Ty se proto začínají výrazně lišit právě podle kvality půdy − loni se hektar nejčastěji prodával v rozmezí 15 až 40 korun za metr čtvereční. Průměrná cena za rok 2017 byla 23,5 koruny za metr čtvereční, v druhém čtvrtletí 2018 dosáhla 24,2 koruny, což je zdaleka nejnižší růst za uplynulé roky.

Půda v cizích rukou

Až na 80 procentech českých polí nehospodaří jejich vlastníci, majitelé jsou často restituenti. S rostoucími cenami půdy se zemědělci začali obávat, že noví majitelé po nich budou požadovat výrazně vyšší nájem, než platí v současnosti. Velcí farmáři v Česku proto v posledních letech hledají způsob, jak zabránit spekulantům v prodeji půdy. Chtěli mít při prodeji předkupní právo − návrh se jim však nepodařilo protlačit do zákona. Mírnější variantou má být oznamovací povinnost, podle níž by majitel musel dát farmáři vědět, že chce půdu prodat. Tato myšlenka je v programovém prohlášení vlády.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Proč by podle odborníků mohla oznamovací povinnost nahrávat spíše velkým agropodnikům na úkor menších farmářů?
  • A jak se k celé věci staví bývalý prezident Agrární komory a nový ministr zemědělství Miroslav Toman?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru