Na přivítání vám silně stiskne ruku, usměrní poskakujícího psa a připraví kávu, protože jeho asistent se prý sice vyzná v zákonech, ale pořádného turka neumí. A ještě než mu položíte první otázku, ukáže vám fotky včera ulovené lišky. Tomáš Czernin z vinořské větve rodu, která sídlí na zámku ve středočeských Dymokurech, je totiž vášnivý myslivec. "Když jdu do lesa, určitě ne s tím, že dnes musím něco ulovit. Pozoruju, co se v něm děje, jak se co vyvíjí. Je to uklidňující. Střílení je až to poslední," říká šestapadesátiletý lesník, zemědělec, ale i senátor a místopředseda TOP 09. Mimochodem, ta káva je stejně silná a poctivá jako jeho vztah k lesu.

Občas prý na posedu píšete e-maily. Pracuje se vám v tomto lesním open spacu dobře?

V kanceláři na zámku je člověk pořád ve zmatku, takže když se to podaří, rád jdu třeba na dvě hodiny do lesa. Vyřídím kratší e-maily, vloni jsem si na posedu čítával podklady pro plénum. Letos jsem se tam moc nedostal. V době hájení nelovím vůbec, je třeba si udělat i lovecké prázdniny. Myslivost je sice záliba a posedlost, ale zároveň taky normální práce, dřina. Takže třeba v zimě chodím domů v půl sedmé, ale když něco ulovím, je to klidně o dvě hodiny později. Zvěř se musí ošetřit, vyvrhnout, uložit do chladicího boxu…

K českým myslivcům se vážou některé problematické výsady, jako je právo vstupovat lidem na soukromý pozemek, aby se podívali, zda se tam neskrývá postřelená zvěř. Co na to říkáte?

Není to tak úplně pravda. Na oplocené pozemky myslivci nemají právo vstupovat. Na neoplocených pozemcích zvěř je, a tak tam někdo myslivost vykonávat musí. Když někde zvěř žije, někdo s ní musí hospodařit. A tím nemyslím jen lov, ale všechny povinnosti vůči zvěři, třeba přikrmování. Ze zákona máme povinnost o zvěř pečovat v době strádání. V Německu či Rakousku jsou vlastníci lesů radikálnější než u nás, tam má vždy přednost les. Zvěř škodí porostům, zvlášť v klimatu a v oblasti, v níž žijeme. Ve skutečnosti strádá málokdy a v přirozených podmínkách a při přirozeném početním stavu nepovažuji přikrmování za tak nutné.

Tomáš Czernin (56)

majitel zámku Dymokury, lesník a zemědělec, senátor za volební obvod číslo 37 Jičín-Nymburk

◼ Narodil se v Plzni, s rodiči žil v Krušných horách, jelikož zámek jim zabavili komunisté. V letech 1981–1987 vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze. Do roku 1990 pracoval jako projektant. Po převratu odešel nakrátko za manželkou do Rakouska.
◼ V roce 1992 se vrátil do Čech, do Dymokur, kde jeho otec restituoval budovy a pozemky. Do roku 2011 se se svým otcem věnoval a sám se dosud věnuje správě rodinného majetku. Jde o lesy, zemědělství, chov ryb nebo provoz vlastní honitby.
◼ V letech 1998–2002 působil jako zástupce starosty obce Dymokury coby nestraník za KDU-ČSL, od podzimu 2014 je opět místostarostou obce. Členem TOP 09 je od srpna 2009, v roce 2017 byl zvolen místopředsedou strany. V roce 2016 úspěšně kandidoval ve volbách do Senátu PČR.
◼ Je členem suverénního řádu maltézských rytířů a předsedou nadačního fondu Lourdes. Hovoří dobře německy, částečně anglicky, pasivně ovládá ruštinu. Mezi jeho zájmy patří kromě myslivosti také historie a cyklistika. Je ženatý, s manželkou Ursulou mají dvě dcery a dva syny.

Udržují tedy myslivci kvůli radosti z lovu příliš vysoké stavy zvěře, která pak ničí lesy?

Bohužel to tak je. Důvodem je systém pronajímání státních honiteb. Minimální výměra honitby je podle zákona 500 hektarů. Lesy České republiky, největší majitel honebních pozemků, rozparcelovaly lesy tak, aby honiteb vytvořily co nejvíce, a potom je pronajímají nejvyšší nabídce. A když je někdo ochotný za to platit tolik peněz, nechtějí se logicky zvěře zbavit. Je třeba skloubit podmínky tak, aby zde byl dostatek prostoru pro zdravý les i aby se tu zvěři žilo dobře v přiměřeném stavu.

Zmínil jste Německo. Tam je situace jiná?

Tam často správce lesa není myslivec, a tak na rozdíl od nás tlačí na to, aby stavy zvěře byly co nejnižší. My si naproti tomu zakládáme na české tradici myslivosti, což vede často k excesům. Jsou pak myslivci, kteří tvrdí: Já bych srnku nikdy nezastřelil, ona má tak smutný pohled. Myslivci jsou u nás často více ochránci zvěře než lovci a to správné není. Někteří loví pouze trofejovou zvěř, tedy samčí. To vede k nerovnováze pohlaví a zvyšování početních stavů zvěře. Někomu to může být sympatické, je to ovšem špatné i pro zvěř samotnou.

Myslivosti se stále častěji věnují podnikatelé či politici a spíše než myslivci jsou to jen lovci. Je to dobře? Stane se lov doménou movitějších lidí?

Tihle lidé, kteří myslivost dělají proto, že na to mají, k ní taky patří. Někdy mohou působit legračně, když si nakoupí špičkové vybavení, které obyčejný myslivec nemá, nebo protože tomu nerozumí jako oni, kteří jsou denně v lese. Domnívám se ale, že i tito lidé k myslivosti patří. Nemají tolik času, aby se jí věnovali naplno, pomáhají ovšem myslivcům s tou ekonomickou stránkou.

Před šesti lety přibyla myslivost na seznam národního nehmotného kulturního dědictví, vedle tradic jako Jízda králů či masopustní masky. Je skutečně ohrožena?

Časově a finančně je náročná, ale neobávám se, že by měla vymizet. Za to, že se počet myslivců neustále snižuje, může zčásti i jejich image na veřejnosti. Řada lidí vůbec nechápe, oč jde, mnohdy vidí jen zabíjení srnčátek. Samozřejmě k tomu přispívají i sami myslivci. Pokud někdo někomu zastřelí kočku nebo toulavého psa za zahradou, je to průšvih a měl by dostat pár facek. Většina myslivců jsou ale rozumní lidé. V tomto jsou jasně daná pravidla, takové zvíře smí zastřelit jen myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář 200 metrů od obydlí a jen v případě, že zvíře skutečně škodí, tedy pytlačí.

Vraťme se ještě ke komerčním poplatkovým lovům. Máte je rád?

Když mi bylo 40, otec mě pozval do Maďarska na jelena. Rád lovím ve svém lese, kde zvěř znám a kde vím, co chci. Říkal jsem si, že jet někam za hory a doly a tam něco zastřelit a ještě za to zaplatit těžké peníze, to je pro mě lovecká prostituce. Viděl jsem ale, že to táta chce, a tak jsme vyrazili. Musím přiznat, že to pro mě byl až šok. Večer jsme přijeli, ráno jsem vyšel s průvodcem a hned jsem ulovil kapitálního jelena. Žádná horečka a vzrušení. Pak jsem si ale prošel vesnici, kde nic nebylo, škola se zatlučenými okny, na lavicích ještě ležela pravítka. Uvědomil jsem si tam, že myslivost je pro ně ekonomicky důležitá.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Proč pro les znamená větší problém daněk než divočák.
  • Jak Tomáš Czernin zvládá souběh práce senátora a péče o hospodářství, les a zámek.
  • Tlačí na něj v senátu kolegové myslivci a jejich lobby?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.