Když se chtěl ještě na začátku devadesátých let dopravit vodák na řeku, nasedl většinou do vlaku. Po kolejích za ním putovala i jeho loď, kterou pak z pobřežního hostince nějaký čas napjatě vyhlížel. Vodák a jeho plavidlo, to býval výjimečný vztah. "Loď je součástí vodákova těla. Proto v zimních měsících vniká do kůlny, na půdu či pod postel, aby se dotkl jejího kýlu. S postupujícím jarem návštěv přibývá, prolévá ji pryskyřicí, barví a vylepšuje," píše Zdeněk Šmíd ve slavném vodáckém průvodci Proč bychom se netopili.

Tyhle časy jsou pryč. K řekám se dnes jezdí auty a lodě už vlastní jen skalní, často starší poutníci po českých tocích. Drtivá většina z nich si dnešní plastové kánoe či rafty půjčuje a nechává si je dovézt až na místo nalodění. A když plavba skončí, hned po vytažení na břeh se jich zase zbaví. Takový servis dokáže přivést k vodě i turisty, které by jinak vzít do ruky pádlo (k znechucení zkušených vodáků mu často říkají veslo) nikdy nenapadlo.

Kolem řek se proto navzdory posledním suchým rokům a úbytku vody rozrůstá byznys, který se v mnohém podobá podnikání navázanému na nejpopulárnější český masový zimní sport − lyžování.

Vltava, Sázava, Lužnice, Morava, ale i další toky se v létě stávají obdobou lyžařských sjezdových tratí. Stejně jako na horách kolem nich rostou nové hotely a penziony. Dávno už totiž neplatí, že vodáci spí jen ve stanech nebo pod širákem. Rozmnožily se ale i kempy, hostince a nejrůznější stánky s občerstvením, některé přímo na vodě.

Největší rozvoj ovšem potkal půjčovny lodí, jejichž počet se od začátku devadesátých let zněkolikanásobil. A kánoe i jiné rekreační lodě nakupují zejména ony.

700 000 lidí

vyjelo podle odhadu Českého svazu kanoistů – sekce vodní turistiky na české řeky v roce 2017.

Souhrnná čísla, která by celý tenhle průmysl popsala, neexistují. Leccos ale naznačuje údaj z Českého svazu kanoistů − sekce vodní turistiky. "Na vodu vyjede ročně cca 700 tisíc lidí a tento počet se stále zvyšuje. Aktivity vodáků nutně ovlivňuje zlepšující se ekonomická situace, dalším faktorem je vzrůstající popularita outdoorových sportů. Například po uvedení filmu Rafťáci byl evidentní nárůst jejich počtu na řekách," říká předseda sekce Jiří Hodic.

Prodej vodáckých plavidel odhaduje předseda Asociace lodního průmyslu Petr Novotný na tisíce lodí ročně. "Trh malých člunů, jako jsou kajaky, kánoe, surfy, paddleboardy, malé motorové čluny − hlavně nafukovací −, je mimo evidenci. Odhadem to ale jsou tisíce prodaných kusů ročně, v ceně cca 100 milionů korun," uvedl.

Ze tří půjčoven je během 20 let třicet

Trend potvrzuje i Libor Winter, majitel půjčovny Sport BP z Českých Budějovic, který půjčuje lodě už přes dvacet let. "Zájem o půjčování stále roste. Lidí, kteří chtějí sjíždět vodu, přibývá. Rozvíjí se ale i konkurence. Začínali jsme v roce 1996 v Budějovicích tři, dnes je tu třicet půjčoven a na toku Vltavy dalších třicet," říká majitel 40 lodí, který vykáže za sezonu obrat kolem 400 tisíc korun. Winter letní vodácký obchod, podobně jako mnozí další, vhodně kombinuje se zimním lyžařským, když s nástupem podzimu podnik promění na půjčovnu lyží i servis.

Teprve třetí sezonu provozuje svoji půjčovnu Lukáš Krčma. Jeho E-Půjčovna lodí, jak naznačuje už název, je ale trochu odlišná. Z Boršova nad Vltavou, kde řada vodáků svoji pouť končí, rozváží plavidla po Vltavě, Otavě i Lužnici na základě vyplnění on-line rezervačního webového formuláře.

100 mil. Kč

ročně činí odhad tržeb za prodej malých lodí podle Asociace lodního průmyslu.

Podniku, který působí třetí sezonu, se sázka na moderní přístup vyplácí. V prvním a druhém roce měl vždy stoprocentní nárůst. "Letos se zatím zdá, že by obchody mohly jít nahoru o 60 až 70 procent, červenec už máme z velké části obsazený," říká majitel firmy, která nyní vlastní 80 plavidel. Tržby E-Půjčovny lodí, kde kromě majitele pracují ještě dva brigádníci, nyní činí řádově stovky tisíc měsíčně. "Za sezonu lze utržit zhruba jeden milion," tvrdí Krčma.

Ostatní půjčovny se většinou spoléhají hlavně na telefon a osobní kontakt. Vodáci za půjčení jedné kanoe s vybavením zaplatí nejčastěji od tří do sedmi set korun za den.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak se lidé na vodě za poslední roky změnili.
  • Co nejvíce trápí provozovatele kempů kolem řek.
  • Zda má podporu návrh pirátů zrušit pro vodáky pokutu za pití alkoholu.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru