Odborníci předpokládají, že klíšťata budou velmi aktivní minimálně ještě dva týdny. Tento týden se předpověď drží na druhém nejvyšším, tedy devátém stupni. V neděli má podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) klesnout na osmičku.

"Je to o kombinaci počasí a půdně vlhkostních podmínek. Počasí je téměř ideální. Lze očekávat, že sice budeme za vrcholem, ale pořád to nebezpečí bude hodně vysoké," řekl HN biometeorolog Tomáš Vráblík z ČHMÚ, který předpověď vydává spolu se Státním zdravotním
ústavem (SZÚ).

Nákazy od klíšťat

Klíšťová encefalitida

Klíšťovým zánětem mozku onemocní v Česku ročně kolem 500 až 800 lidí. Loni podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) postihl 687 lidí a předloni 565. Způsobují ho flaviviry, kterými jsou zasažena zhruba čtyři procenta klíšťat.

V přírodních ohniscích nákazy ale mnohonásobně víc.

Onemocnění se vyvíjí sedm až 14 dní od kousnutí, příznaky se v prvním stadiu podobají virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami.

V druhé fázi je napaden centrální nervový systém.

Nákaze lze předejít očkováním, které se provádí i v létě.

Nejvyšší počty onemocnění dlouhodobě hlásí Jihočeský kraj a Vysočina.

Lymeská borrelióza

Borreliózu způsobuje bakterie Borrelia burgdorferi, přenáší ji až každé třetí klíště. V Česku je ročně průměrně hlášeno kolem 3500 případů onemocnění.

Loni podle SZÚ onemocnělo 3039 lidí a předloni 4694.

První příznaky se objevují po jednom až dvou týdnech od kousnutí a připomínají chřipku. Pacient je unavený, bolí ho hlava a klouby.

Někdy se vytvoří červená skvrna s bílým středem.

Až třetina v první fázi ale nemá žádné příznaky.

Nemoc přejde do hůře léčitelných stadií, zahrnujících záněty kůže, kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému, napadení srdce či očí.

Očkování neexistuje, zásadní je včasné nasazení antibiotik.

Jak odstranit klíště

Klíště před odstraněním pokapejte jodovou dezinfekcí a pak je pinzetou nebo speciálními kleštičkami uchopte co nejblíže povrchu kůže a pomalými pohyby vytáhněte. Místo opět potřete dezinfekcí. Přisáté klíště by se podle odborníků nemělo ničím mastit, protože se vyzvrací do rány, čímž stoupne riziko infekce. Při vyndávání by se s ním nemělo točit.

Čím vyšší stupeň aktivity je, tím více může klíště člověka napadnout a také se zvýší pravděpodobnost, že ho nakazí klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou borreliózou. Úřady zobrazují riziko v desetistupňové škále a doplňují jej doporučeními pro veřejnost.

Například minulý týden klesla aktivita klíšťat na stupeň šest a sedm, což ovlivnilo deštivé a chladné počasí.

"To ale bylo přechodné. Jakmile se to vrátí do stejných kolejí jako teď a bude se postupně oteplovat, tak se bude klíště na osmičkách devítkách držet určitě do půlky července," předpokládá Vráblík.

Letošní počasí je zatím oproti minulosti podle Vráblíka teplejší bez větších výkyvů, ani extrémně vlhké, ani extrémně suché. V porovnání s předchozími lety vysoká aktivita klíšťat proto trvá delší dobu. "Je to nadprůměrné, tím pádem je i vyšší riziko. Je potřeba to brát velmi vážně," upozornil.

Odborníci proto lidem doporučují, aby se − než vyrazí do přírody − nastříkali repelentem. Měli by chodit jen po zpevněných cestách a omezit pobyt v listnatých a smíšených lesích a ve vysoké trávě.

Hned po procházce by si měli celé tělo prohlédnout a pak večer a opět ráno.

"Na ochranu se vyplatí používat repelenty, vhodný oděv, když jdete do lesa − zakrýt si ruce, nohy a vzít si gumáky. U borreliózy očkování není, ale u klíšťovky je, a to účinné. Na rozdíl od minulých let se očkuje celoročně," informovala epidemioložka Jitka Částková ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ten za letošní rok k 3. červenci eviduje 154 případů klíšťové encefalitidy a 1237 případů lymeské borreliózy.

Přisáté klíště by se mělo odstranit co nejdříve.

"Borrelióza se přenáší nejdříve po 16 hodinách, takže když jde člověk odpoledne do lesa a večer si vyndá klíště, nemusí mít obavy, že by se borreliemi nakazil. Encefalitida se ale přenáší rychleji kvůli virovému původu," dodal parazitolog Jiří Navrátil ze SZÚ.

V počtech případů nemocných zánětem mozku, který způsobí nakažené klíště, patří Česko k nejhorším v Evropě. Loni zde onemocnělo 687 lidí, nejvíce za pět let. Podle dat zdravotních pojišťoven zájem Čechů o očkování proti klíšťové encefalitidě sice roste, stále je však proočkovaná jen asi pětina populace − nejvíce děti, nejméně senioři.

Přitom právě oni mívají závažnější průběh a úmrtí kvůli nákaze hrozí lidem starším 50 let patnáctkrát více než mladším.

Například v sousedním Rakousku je proočkováno kolem 85 procent populace a každoročně se nakazí jen několik lidí. České zdravotní pojišťovny klientům na očkování přispívají, většinou mezi 300 a 1500 korunami ročně.

Související