Relativní prosperita může brzy skončit. Rozjíždějící se obchodní válka mezi Spojenými státy a EU hrozí spustit globální ekonomickou krizi. Ta by na Česko dopadla velmi tvrdě, říká ekonom Pavel Kysilka. Česko se podle něj musí urychleně začít chystat i na důsledky vlny nových technologií. "Je to příležitost, ale když k tomu budeme přistupovat jako dosud, budeme patřit mezi poražené země, se všemi neblahými ekonomickými i sociálními důsledky."

HN: Když se díváte na současný vývoj světa jako celku − kde vidíte největší riziko?

Jako ekonomovi mi musí vždycky v hlavě blikat výstražná světla. Vzpomeňme si, jak to ekonomové schytali v roce 2008 za to, že nebyli schopni předvídat velkou krizi. Částečně to bylo nespravedlivé, řada ekonomů zvedala varovně prst, já osobně jsem v roce 2007 publikoval článek, který upozorňoval, že se ekonomika přehřívá a ke krizi dojde. Popsal jsem dobře i poruchový mechanismus, nevěděl jsem ale vůbec, kdy se spustí.

Podobně i teď vidím řadu rizik pro globální vývoj. Tím největším je obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa: omezování volného obchodu, ke kterému přistoupil, je nebezpečná věc. S nadsázkou se dá říci, že je to horší než atomová bomba. Ta má sice kruté účinky, ale přece jen v omezeném prostoru. Obchodní války jsou naproti tomu devastující globálně a komplexně. V minulosti vždy vedly nejen k obrovským ekonomickým škodám, ale měly i fatální politické následky a v nejhorších případech vedly ke skutečným horkým válkám.

HN: Mluvíte o fatálních důsledcích − není to přehnané?

Kromě toho, že obchodní válka přímo poškozuje práci a podnikání na celém světě, a tudíž nemůže mít vítěze, vede i ke zhoršení nálad ve společnosti. To mívá vážné následky. Když se podíváte na hlubinné příčiny první světové války, objevíte zklamání Německa z toho, že nemá přístup na globální trhy. Německo nemohlo vyvážet do vyspělého světa ani tam, co se dnes nazývá "třetí svět", protože to byly skoro výhradně kolonie Anglie a Francie. V Německu narůstal vnitřní přetlak a ten se musel nějak ventilovat. Bohužel se ventiloval agresivní válkou. Před druhou světovou válkou, v průběhu třicátých let, bylo lidstvo opět svědkem stavění obchodních bariér. A začalo to tehdy také ochranářskými opatřeními, a to i ze strany USA. Pokud se nezchladí hlava Donalda Trumpa a následně evropských a čínských politiků, kteří přijímají odvetná opatření, nemůžeme být svědky ničeho hezkého.  

HN: Může dojít až k tomu, že přijdou na řadu skutečné války?

To si nemyslím, dnes jsme naštěstí v jiné politické a vojenské situaci než před druhou světovou válkou.

HN: Co tedy hrozí?

Globální ekonomická krize s nepěknými sociálními a politickými důsledky. Hrozí ekonomická krize trochu jiného stylu než ta, kterou jsme zažili před deseti lety. Spousta zemí, včetně Česka, je životně závislá na exportu. Využíváme německé exportní mašiny, která naše zboží umísťuje po celém světě. Když bude mezinárodní obchod trpět překážkami, může dojít k řetězení příčin a následků: ke zvýšení nezaměstnanosti, obrovskému tlaku na rozpočty, sociálním problémům. Lehmanovská krize před deseti lety začala bankovní krizí a přesunula se do ekonomické a rozpočtové oblasti. Tentokrát by spouštěčem byla obchodní krize, která by přerostla do krize ekonomické a vyústila by i do krize finanční. Jak rozpočty jednotlivých zemí, tak i jejich bankovní systémy by byly pod obrovským tlakem. Uzavřel by se škaredý začarovaný kruh, ze kterého by se svět velmi těžko dostával.

HN: Jak moc je ohroženo Česko?

Jsme jedna z nejotevřenějších ekonomik na světě. Patříme ke špičce v podílu exportu na HDP. Česko je tedy jednou z velice ohrožených zemí. Donald Trump má u nás řadu příznivců, ale v tomto směru je jeho politika v příkrém rozporu se zájmy naší země.

HN: Chrání nás členství v EU? Nebo v této situaci prakticky nemá význam?   

Původní myšlenka EU stála na historickém poznání, že horké války vznikaly z těch studených obchodních. Tedy ideou bylo otevřít hranice, volně investovat a obchodovat se zbožím a službami a umožnit pohyb lidí. Byla to fantastická myšlenka, která šla po nejhlubších příčinách vzniku světových konfliktů. Tohle dědictví bychom měli chránit jako oko v hlavě. Je v bytostném zájmu Česka žít ve velké komunitě, která si vzájemně nestaví žádné překážky.

Na druhou stranu Evropská unie tuto myšlenku nedotáhla do konce. Stále není samozřejmostí volný pohyb služeb a pracovních sil. Podléhají velkému množství otevřených nebo skrytých restrikcí. Vůči středoevropským zemím se vytahuje absurdní argument sociálního a ekologického dumpingu a uplatňují se požadavky platit stejné mzdy za stejnou práci všude v EU. EU má nedodělané domácí úkoly a jejich vyřešení je v bytostném zájmu Česka.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Proč selhává liberální demokracie?
  • Existuje třetí cesta mezi demokracií a autoritářstvím?
  • Co musí udělat Česko, aby nedoplatilo na globální pokrok?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru