Kontroverzní směrnici o autorských právech, která by oprávnila vydavatele požadovat po Googlu nebo Seznamu peníze za vyhledané články, musí do čtvrtka ve Štrasburku schválit Evropský parlament (EP).

Ten může hlasování výboru pro právní záležitosti z minulého měsíce zpochybnit. Pro přijetí nových pravidel hlasovalo 14 europoslanců převážně z pravicových a liberálních stran, zatímco proti bylo devět představitelů hlavně levice a zelených. Kritici nového předpisu chtějí, aby o směrnici rozhodlo všech 751 poslanců EP.

"Ve výboru byla stranická disciplína silná. Myslím, že se v Evropském parlamentu bude více poslanců odchylovat od stranické linie," říká německá europoslankyně Julia Reda z Pirátské strany, která je dlouhodobě jedním z nejhlasitějších odpůrců nového předpisu. Její slova potvrzuje také předseda právního výboru Pavel Svoboda. I v Evropské lidové straně, které je Svoboda členem, je podle něj znát názorová rozštěpenost. Při hlasování ve výboru přitom zvedli ruku pro návrh všichni její zástupci.

Právní výbor 20. června přijal rozhodnutí, aby zástupci parlamentu zahájili jednání s komisí a členskými státy o finální podobě směrnice. Podle jejího článku 11 by vydavatelské domy měly mít nárok na poplatky od vyhledávačů za úryvky textu, které se zpravidla zobrazují pod odkazem na článek.

Pokud by se firmy s vydavateli nedomluvily na licenci, nemohly by je ve výsledcích vyhledávání dále zobrazovat. Placení "daně z odkazů", jak tomuto poplatku říkají jeho kritici, by se mělo týkat také sociálních sítí Twitter či Facebook, na nichž jejich uživatelé články sdílejí.

Odpůrci i obhájci se nyní mobilizují na několika frontách a snaží se hlasování europoslanců ovlivnit. Googlu a dalším vyhledávačům současný stav vyhovuje, vydavatelé si však stěžují, že nejen tento internetový gigant vydělává na jejich obsahu tím, že zobrazuje část textu. Ta některým čtenářům stačí, a nemají tak potřebu web přímo otevírat, a vydavatelé tak přicházejí o peníze.

Nová směrnice se ale nelíbí řadě politiků, akademiků a části veřejnosti. Vidí v ní hrozbu rozšíření "fake news", tedy lživých či poplašných zpráv, které jsou šířeny propagandistickými weby. Ty mohou nabídnout vyhledávačům své texty zdarma z důvodu většího šíření.

"Pouze pokud budou vydavatelé dostávat spravedlivou odměnu za obsah, který vytváří, budou novináři schopni plnit svou roli, která je nezbytná pro pluralitu a kvalitu informací. Hlasování proti právům duševního vlastnictví je hlasem proti svobodě tisku," říká naopak Carlo Perrone, předseda Evropské asociace vydavatelů novin.

Čeští vydavatelé přesvědčují europoslance peticí, kterou spolupodepsala mimo jiné Unie vydavatelů nebo Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. "Naším cílem je přesvědčit zejména váhající europoslance nebo ty, kteří dosud nechápou zásadní význam směrnice pro celý kreativní průmysl," vysvětluje jejich snahy Václav Mach, výkonný ředitel Unie vydavatelů.

Druhým sporným bodem je článek 13, který se týká stránek jako YouTube nebo Ulož.to. Ten zavádí novou povinnost pro internetová úložiště, která umožňují svým uživatelům nahrávání videí, fotografií a dalších souborů a jejich následné prohlížení či stahování. Ta by měla nově u každého nahraného souboru kontrolovat, zda neporušuje autorská práva. Kritické hlasy varují v kontextu tohoto článku před cenzurou internetu. To však vydavatelé též odmítají, protože parodie, kritika či citace jsou z této povinnosti vyjmuty. Přesto mnohým kritikům vadí, že by nová povinnost byla technicky velmi náročná.

Petici Zachraňte internet, která sdružuje odpůrce článku 13, podepsalo téměř 700 tisíc lidí. V jiné podobné kampani napsali občané skoro 200 tisíc dopisů svým europoslancům.

Pokud by europoslanci směrnici zpochybnili, měla by se znovu projednávat v září.

Související