Problémy České pošty se prohlubují. Největšímu státnímu podniku, který zaměstnává skoro 30 tisíc lidí, nyní v celé zemi chybí téměř 1300 pracovníků, což se čím dál více odráží na klesající kvalitě jeho služeb. Zvláště ve velkých městech, jako je Praha, Brno či Plzeň, často nemá dopisy či balíky kdo doručovat. Lidé proto mnohdy musí na své zásilky čekat třeba až týden nebo ještě déle. Důvodem je, že pošta nedokáže své lidi dobře zaplatit, a proto jí odcházejí. Stát navíc podniku zatím odmítá navýšit dotace na provoz.

Na potíže s doručováním upozorňuje i Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který na fungování pošty dohlíží. Začátkem roku úřad provedl po celé zemi kontroly pošt a poštovních dep, kde se dopisy a balíky třídí.

"Při kontrolách jsme přitom opět zjistili řadu nedostatků. Konkrétní zjištění zveřejníme v půlce července," uvádí šéf ČTÚ Jaromír Novák. Připomíná, že problémy se objevily již při listopadových kontrolách, kdy se zjistilo, že doručování vázne především na poštách v Praze, ve středních Čechách a v Moravskoslezském kraji.

V čase dlouhodobě nízké české nezaměstnanosti a všeobecného tlaku na zvyšování mezd spočívá hlavní problém pošty v tom, že své pracovníky špatně platí. Stovky lidí jí proto odcházejí za lepším. Průměrný plat zaměstnanců státního podniku se sice v dubnu o sedm procent zvýšil téměř na 25 600 korun, za celorepublikovým průměrem, který už přesáhl 30 tisíc, ovšem stále značně zaostává.

A například pošťáci, kteří teď poště chybí ze všech profesí nejvíc, na průměrnou poštovní mzdu vůbec nedosáhnou. Obvykle pracují za méně než 20 tisíc korun měsíčně.

1300 pracovníků

nyní chybí České poště. Začíná se to čím dál více odrážet v kvalitě služeb.

25 600 korun

je průměrný plat zaměstnanců České pošty. Pošťáci na něj ale nedosáhnou, obvykle pracují za méně než 20 tisíc měsíčně.

Nový ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček chce situaci řešit. "Sejdu se v úterý s ředitelem České pošty Romanem Knapem a platy zaměstnanců podniku budou jedním z témat, která spolu budeme řešit," řekl Hamáček, pod jehož úřad pošta spadá.

Ministerstvo vnitra ale zároveň tvrdí, že poště další peníze na zvyšování platů nepošle. Její šéf Knap, který je ve funkci teprve dva týdny, má podle úřadu peníze na vyšší mzdy najít ve vlastním rozpočtu, v němž by měl prý začít škrtat. "To si ale nedovedu představit," míní šéfka poštovních odborů Jindřiška Budweiserová, podle níž už pošta "nemá kde brát".

Odboráři z nízkých mezd pošťáků viní stát, který jim prý posílá málo peněz. "Pošta je veřejná služba, obdobně jako železniční doprava. Stát ale Českou poštu dotuje mnohem méně nežli České dráhy," uvádí odborářka Budweiserová, které dávají za pravdu loňské finanční výsledky obou zmíněných státních podniků. Podle nich stát spolu s kraji ztrátové železniční linky drah dotoval sumou 14 miliard, pošta oproti tomu dostala pouze 500 milionů korun.

Zmíněná suma vyplývá ze zákona o poštovních službách, podle něhož se státní podpora od loňska o 100 milionů snížila. Náklady pošty se ale v posledních pěti letech zvyšovaly. "Kvůli nízkým dotacím musel podnik v posledních pěti letech na ztrátové poštovní služby vynaložit sedm miliard korun. Právě tyto náklady nás ale dostaly do složité situace v oblasti mezd," uvádí Budweiserová.

Její odbory už proto parlamentu a vládě v březnu předaly petici za změnu poštovního zákona. V ní se 14 tisíc signatářů přimlouvá za to, aby stát příspěvek poště navýšil na 1,5 miliardy ročně. Takové peníze by měly jít právě na vyšší platy, které by díky tomu všem pracovníkům pošty vzrostly o tři tisícovky.

Projednávání novely je ovšem teprve na začátku a ještě neproběhlo ani její první čtení ve sněmovně. Dá se proto čekat, že vyšších platů, které by mohl upravený zákon přinést, se pošťáci nebo poštovní kurýři dočkají nejdříve za několik měsíců.

Do té doby se lidé čekající na balík či dopis musí smířit s pozdním doručováním. Platí to například pro obyvatele Prahy, kde si podle zjištění ČTÚ lidé na poštu nejčastěji stěžují na pravém břehu Vltavy.

Související