Sledovat úspěšnost firem, které rostou, ale kvůli prosazení na trhu potřebují více peněz, než kolik vydělají, je nevděčná disciplína. Platí to zejména pro tvůrce žebříčků start-upů. Dokud se takové firmy nedostanou na burzu, kdy musí pravidelně zveřejňovat finanční výsledky, stojí jejich ocenění na odhadech.

Žebříčky menších start-upů, včetně těch českých, se proto sestavují hlavně podle tržeb. Informace o ceně, za kterou získávají kapitál, bývají nedostupné. Výjimkou jsou společnosti, které si jejich investoři cení na miliardu a více dolarů. Tyto firmy tvoří zlomek všech start-upů a vžilo se pro ně pojmenování jednorožci. Investoři mají chuť i potřebu zveřejnit údaje, za kolik své podíly v jednorožcích nakoupili.

Jejich žebříčky tak věrněji odrážejí sumy, na kolik by takové start-upy mohl ohodnotit trh při jejich vstupu na burzu.

Čínský výrobce chytrých mobilů Xiaomi patřil do červencového vstupu na burzu mezi pět nejhodnotnějších jednorožců.

Burzovní investoři firmu ocenili na 54 miliard dolarů, tedy o osm miliard dolarů více, než na kolik Xiaomi ohodnotili investoři v roce 2014 během posledního neveřejného prodeje podílů ve firmě. Výsledkem je, že tito investoři zatím na své investici do Xiaomi příliš nezbohatli.

Klub jednorožců

◼ Od roku 2014 sleduje americký deník Wall Street Journal vývoj hodnot velkých start-upů.

Hlavním kritériem pro zařazení do žebříčku, který se v angličtině jmenuje The Billion Dollar Startup Club, je to, jestli si investoři v neveřejných nabídkách podílů firmu cení alespoň na miliardu dolarů.

◼ Na konci června těchto takzvaných jednorožců deník sledoval celkem 154. Proti květnu z žebříčku vypadl čínský výrobce mobilů Xiaomi, který vstoupil na burzu v Hongkongu. Jako jednorožce trh Xiaomi ocenil na 46 miliard dolarů. Burza hodnotu zvedla na 54 miliard dolarů.

Ocenění jednorožců podle nákupních cen za jednotlivé podíly je hlavní měřítko žebříčku, který od roku 2014 sestavuje americký deník Wall Street Journal.

Od svého vzniku do současnosti se první pětka v tomto přehledu proměnila několikrát. V prvé řadě vzrostl počet deníkem sledovaných jednorožců více než trojnásobně, ze 45 na 154. Z původních dvou zástupců v první pětce se Čína dostala na tři. Změnou Xiaomi na veřejně obchodovanou společnost patří většina opět USA.

V top pětce je nově výrobce raket SpaceX podnikatele Elona Muska.

Žebříčky českých start-upů vychází z vývoje jejich tržeb. To může být podle některých odborníků zavádějící. Důležité je, jestli začínající firma dokáže své výrobky nebo služby prodávat celosvětově.

"Nejhodnotnější firmy bývají ty, které jsou v perspektivním oboru, u kterého se očekává, že změní zaběhlé zvyklosti, a dokážou na tom vydělat reálné peníze. Ideálně na globálním trhu, protože mají vysoce škálovatelný produkt. Většinou tedy nejsou hodnotné ty firmy, které prodávají svým klientům člověkohodiny," uvedl pro HN investor do českých start-upů a jeden ze třiceti nejbohatších Čechů Ondřej Tomek.

Žebříčky start-upů by neměly být jediným kritériem pro rozhodování, do kterých firem investovat. Investoři by se měli řídit tím, jak moc se chtějí na budování firmy podílet. V tomto ohledu někteří z nich hledají inspiraci ve filmovém průmyslu.

Investování do začínajících firem a nových filmů má mnoho společného. Filmová studia stejně jako lidé s volným kapitálem a zájmem o start-upy nejdříve investují čas. Filmoví investoři musí přečíst scénáře a jednat s jejich autory. Investici do start-upu předchází studium byznysplánů, finančních odhadů a schůzky s jejich tvůrci.

Rozdíly mezi filmovým a podnikatelským světem začnou být zřejmé v mezidobí. Obvyklý investor start-upu dává jeho zakladateli volnost a o vývoji projektu se obvykle nechává čtvrtletně informovat. Filmová studia naopak nenechají nic náhodě. Umělci sice umožní tvořit v klidu, ale aktivně se starají o finance a celkovou výrobu filmu. Díky tomu mohou studia pracovat na několika projektech najednou, a zvýšit tak své šance na výdělek.

Podnikatelé mohou využít na pomoc pro rozjezd svých firem takzvané start-up akcelerátory a inkubátory. Ty ale obvykle nenabízí služby v takové šíři, jaké filmoví tvůrci získají ve filmových studiích. I proto se svět start-upů inspiruje prací u filmu.

"Stejně jako filmové studio umí skvělý scénář zfilmovat, startupové studio může pomoct podnikatelům se solidními byznys nápady, kteří ale třeba neumí zas tak dobře programovat," uvedl Zach Ferres z americké společnosti Coplex, která se ze start-up akcelerátoru proměnila ve start-up studio, jehož tým se podílí na několika projektech současně.

S přispěním Markéty Řehákové.

ČESKÉ FIRMY MEZI NEJRYCHLEJI ROSTOUCÍMI SPOLEČNOSTMI EVROPY

ČESKÉ FIRMY MEZI NEJRYCHLEJI ROSTOUCÍMI SPOLEČNOSTMI EVROPY