Lídři zemí Evropské unie koncem týdne slavnostně oznamovali dohodu na tom, že výrazně přitvrdí v boji s migrační krizí. Po pár dnech ale nadšení hned v několika státech opadlo. Objevuje se to, co Evropa dobře zná z posledních let − členové EU se hádají, co vlastně dohoda znamená a jak přesně ji uvést do praxe.

Země EU se domluvily na tom, že by chtěly migranty, kteří se budou snažit doplout do Evropy, odvážet do záchytných středisek v Africe. Pro ty běžence, kteří se do Evropy dostanou, by měla vzniknout podobná střežená centra přímo na území EU.

Nejsilnější jsou domácí spory v Německu. Kancléřka Angela Merkelová se snaží o užitečnosti dohody přesvědčit rebely z konzervativní bavorské CSU, která je sesterskou stranou jejich křesťanských demokratů (CDU). Vedení CSU, které hrozí kvůli příchodům migrantů zavřením hranic, o situa­ci jednalo do pozdních večerních hodin, konečné výsledky nebyly do uzávěrky vydání známy.

Souboj v Německu

Zavřené hranice?

◼ Bavorské CSU, tradičnímu spojenci Merkelové (CDU), vadí migranti, kteří se už registrovali v Itálii či Řecku, ale přesto odcházejí do Německa. Hrozí zavedením hraničních kontrol na bavorské hranici.
◼ Merkelová to odmítla s poukazem na prohlášení ostatních států EU, které by v případě zavření bavorských hranic taky obnovily své hranice. Schengen by tak fakticky skončil. Místo toho kancléřka slíbila, že se na vracení už dřív registrovaných migrantů s ostatními zeměmi EU domluví "po dobrém".
◼ Podobné případy tvoří jen o něco více než pětinu z počtu žadatelů o azyl, kteří letos do Německa přišli. CSU ale kvůli tomu hrozila, že obnoví kontroly na bavorských hranicích.
◼ Spor mezi CDU a CSU může skončit až pádem vlády kancléřky Merkelové. Bez hlasů CSU Merkelová nemá v parlamentu většinu. Výsledky nočních jednání vedení obou stran nebyly do uzávěrky listu známy.

V4 nic nepodepíše

◼ Země V4 odmítly, že by chtěly s Německem uzavřít bilaterální dohody o vracení registrovaných migrantů. V jejich případě je to ale jen teoretický problém, protože se u nich jako v první zemi registruje jen zcela minimální počet běženců, kteří by pak mířili dál do Německa.

Pochybnosti o závěrech evropského summitu ale mají i v Itálii. Premiér Giuseppe Conte je přitom původně nadšeně vítal. "Itálie už není sama," pochvaloval si dohodu na tom, že ty státy EU, které k tomu budou ochotné, od Itálie převezmou část připlouvajících migrantů a umístí je do center na svém území. Ty, kteří nemají nárok na azyl − a těch je momentálně jasná většina −, by státy měly urychleně vyhostit do země jejich původu. Skutečné uprchlíky by si pak rozdělili členové unie, kteří k tomu budou ochotní.

Kritici dohody v Itálii ale poukazují na to, že zatím není vůbec jasné, kolik zemí EU se vlastně rozhodne Itálii takto pomoci. Francouzský prezident Emmanuel Macron už oznámil, že záchytná centra mají vzniknout jen ve státech na vnější hranici EU, ale Francie mezi nimi nebude, i když mezi pohraniční země taky patří.

"Byl unavený, popírám to, co řekl," ohradil se proti Macronově interpretaci dohody italský premiér Conte. Podle něj mohou zmiňovaná centra vzniknout kdekoliv v EU. Je ale jasné, že ve výkladu dohodnutých usnesení mezi státy unie nepanuje jednota. Závěry sum­mitu obsahují "příliš podmínek a příliš závazků, které jsou pouze dobrovolné", komentuje to italský deník La Stampa.

Dobrovolnost naopak naprosto vyhovuje státům visegrádské čtyřky (V4), včetně Česka. "Dosáhli jsme obrovského úspěchu," pochvaloval si premiér Andrej Babiš (ANO) s odkazem na pouze dobrovolné přejímání uprchlíků ze záchytných center.

Lídři států unie na summitu taky zopakovali dřívější prohlášení, že by se měli na reformě stávajícího azylového systému dohodnout jednomyslně. To znamená, že o otázkách, jako je starší návrh Evropské komise na povinné uprchlické kvóty, by se už nemělo hlasovat.

Dohoda se do budoucna může změnit, pokud by ale zůstala v platnosti, znamenalo by to, že povinné kvóty mohou být přijaty jedině se souhlasem všech zemí. Česko a další státy V4 kvóty striktně odmítají.

Vzápětí se Česko a další státy V4 dostaly do sporu s Německem. Mluvčí kancléřky Merkelové tvrdil, že země Visegrádu vyšly Berlínu vstříc. Prý souhlasily s tím, že od Německa vezmou zpět ty migranty, kteří se už předtím registrovali na jejich území. Češi i jejich spojenci ve V4 to popřeli. Merkelová následně vysvětlila, že s nimi chce o takových dohodách teprve začít jednat.

Summit EU může pouze zadat úkoly ohledně toho, co by se mělo v migrační politice změnit. Závěry teď musí Evropská komise i státy EU uvést do praxe. Tedy pokud se na jejich interpretaci shodnou.

Související