V posledních dvou letech začalo šestnáctiletému studentovi ubývat kamarádů. Přibývalo naopak sezení doma a hraní na počítači − až třináct hodin v kuse.

To doprovázelo nevyspání, propad školního prospěchu a zoufalost rodičů, snažících se zastavit synovu závislost na hrách třeba schováváním kabelu od počítače.

S podobnými případy se ve své praxi setkává adiktolog Michal ­Miovský stále častěji. "Čtvrtinu pacientů naší ambulance dětské a dorostové adiktologie tvoří právě mladí závislí na počítačových hrách a sociálních sítích. Lze očekávat, že tento problém bude narůstat," popisuje přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Nárůst takových případů pozorují i v dětské poradně v Kladně.

"Máme dnes zaregistrovaných 134 rodin s návykem na technologiích. Kluky i holky téměř napůl. Před rokem a půl to bylo pouze 25 rodin," říká Michaela Štáfková z kladenské ambulance.

Závislostí na informačních technologiích se teď nově bude zabývat také národní strategie boje proti závislostem na příštích devět let. Minulý týden ji představil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Dokument pro uplynulé roky se zabýval pouze závislostí na drogách nebo gamblingem.

41 procent

studentů tráví denně na internetu čtyři a více hodin. Uvádí to poslední studie ESPAD z roku 2015, která mapuje životní styl mladých Evropanů.

"I nadužívání nových technologií je návykové chování. Zatím toho o něm příliš nevíme, a tak jej chceme sledovat," říká Vobořil. Navrhuje vytvořit studii, která by popsala trendy v této oblasti. Data by sbíralo například Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti při Úřadu vlády ČR.

Zatím se například ví, že děti a mládež v Česku sice méně kouří nebo pijí alkohol než dřív, zato ale tráví více času u počítačů, mobilů nebo tabletů. Poukazuje na to tři roky stará studie ESPAD o životním stylu mladých Evropanů.

"Do určité míry je to tedy pozitivní, na druhou stranu z praxe víme, že dlouhé sezení u počítače nebo mobilu může mladým lidem způsobovat zdravotní problém. Závislostní chování je skoro v polovině případů spojeno s problémy v oblasti duševního zdraví. Člověk si odběhne do virtuálního světa, a potlačí tak třeba depresi, která se může závažně projevit později," upozorňuje Vobořil.

Zmiňuje, jak si například s nadměrným kouřením a pitím u mladistvých poradili na Islandu. V posledních letech tam stát investoval do podpory sportovních aktivit. Každá rodina od něj dostává v přepočtu 8000 korun na rok na mimoškolní aktivity pro dítě.

Důležitá je podle Vobořila i osvěta, spolupráce s průmyslem a vznik adiktologických ambulancí. Za síť odborných pracovišť v krajích, kde budou zastoupeni dětští psychologové, psychiatři, adiktologové, ­sociální pracovníci nebo pedagogové, se přimlouvá i Miovský. Upozorňuje, že se můžeme inspirovat třeba ve Velké Británii, kde už podobné ambulance vznikají. "Nejsme úplně na začátku, máme analýzy potřeb a dobré studie. Díky nim víme, že potřebujeme specializovanou péči pro tuto cílovou skupinu," říká.

Podrobně se problémem závislosti dětí na počítačích zabývá také skupina profesora Davida Šmahela z Masarykovy univerzity. "Závislost na počítačových hrách se týká podle průzkumů tří až pěti procent dětí. Většina mladých hráčů na počítači tedy problémem závislosti zasažena není. Je však třeba se dále zabývat otázkou, kterých skupin se problém týká a jak těmto problémům předcházet," upozorňuje odborník.

Související
2. 7. 2018

Závislost dětí, chyba rodičů

Dlouhodobé sezení u počítače, únik do virtuální reality, neschopnost navazovat sociální kontakty s lidmi. Svět si konečně všiml, že mladí lidé,...
Související