V historii spolu lidé na dálku komunikovali dopisy, před sto lety k nim přibyl telegraf, pak přišly telefony, po nich v rychlém sledu následovaly faxy, mobily, internet, sociální sítě nebo videohovory jako Skype. Kam se ve způsobech dorozumívání posuneme v dalších desetiletích? Kevin Warwick má jasno: Necháme si do mozků implantovat počítačové čipy a prostřednictvím internetu spolu budeme sdílet myšlenky i pocity.

Zmíněná vize zní jako sci-fi. To by ji ale nesměl pronést uznávaný britský vědec, který na vlastním těle prokázal, že není žádnou utopií komunikovat s ostatními jen za pomoci kybernetických implantátů a připojení k síti. Provedl to ostatně už na sklonku minulého století.

"Proto i nyní věřím, že se nám podaří obdobným způsobem navzájem propojit dva lidské mozky. Technologii pro to už máme a já sám se do toho chci pustit," říká profesor kybernetiky z Coventry, který se začátkem září stane hostem pražského technologického festivalu Future Port.

Kevin Warwick (64)

◼ Profesor kybernetiky Kevin Warwick získal doktorát na prestižní Imperial College v Londýně. V současnosti přednáší na univerzitě v Coventry.
◼ Warwick se proslavil jako vědec-kyborg, který na sobě a své české manželce Ireně otestoval možnosti mimosmyslové komunikace. Poznali se v jedné vědecké knihovně v Praze.

Britská média vědce překřtila na Kapitána Kyborga. Oproti známým filmovým kyborgům − Terminátorovi či RoboCopovi − Warwick nemá kovové tělo ani nadlidskou sílu. Díky čipu v zápěstí, přes nějž dokázal na dálku ovládat různé předměty, se ale ke kyborgům může směle řadit.

První čip si nechal vpravit do zápěstí už v roce 1998. S kolegy tehdy rozvíjeli systém takzvané chytré domácnosti, v níž lze spotřebiče nebo okna či dveře ovládat z jednoho místa. Tehdy šlo o nový koncept, dnes se jedná o poměrně běžnou technologii. Britský vědec si přitom na sklonku milénia nevystačil s přelomovým digitálním systémem, kdy se domácnost řídila za pomoci dálkového ovladače.

Napadlo ho nahradit jej počítačovým implantátem.

"Báli jsme se infekce, která by po vložení přístroje do těla mohla vzniknout. Čip jsme ale sterilizovali a všechno pak šlo jako na drátkách," popisuje Warwick. Nápad udělat sám ze sebe pokusného králíka mu přišel přirozený. "Jsem profesorem kybernetiky a praktickou zkouškou tohohle oboru může být právě to, když se stanete kyborgem. Já jsem byl vždycky spíš praktik a tenhle typ experimentů mi přišel ryze praktický."

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jaké je komunikovat pomocí implantátu s jiným člověkem.
  • Jak Warwickovy projekty pomohou lidem s amputovanými končetinami.
  • Jakou roli v testování sehrála jeho česká manželka.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru