Moderátor na farmářských trzích na pražském Spořilově právě ohlásil výsledky soutěže. V klání nazvaném Spořilovský pes místní občané představovali své domácí mazlíčky. V horkém sobotním dopoledni běhají u vodotrysku děti, kolem je několik stánků s mléčnými výrobky, uzeninami, ovocem a zeleninou, ale lidé si mohou koupit také krevety z grilu, dětské oblečky či psí krmivo. "Od idylické představy farmářských trhů, jakou lidé měli v jejich počátcích, se ty dnešní dost liší," přiznává bez okolků provozovatel trhů Karel Czaban, předseda sdružení Platany.

Ovoce na trhu prodává Vladimír Švestka, který ho ale jen nakupuje a přeprodává dál. Skutečný farmář, který nabízí téměř výhradně vlastní výpěstky, je tu jen jeden. Zdeněk Zeman z rodinné farmy v Hostíně u Vojkovic. Pozná se to. Jeho nabídka není tak bohatá, zelenina není dokonale očištěná a je jí méně. "Rané brambory už jsou vyprodané, ale nechtěli jsme jich brát tolik, nikdy nevíme, kolik lidí přijde. Když už je jednou vykopeme, tak je musíme prodat, jinak už nejsou dobré," popisuje Zeman. Naproti stojící Jan Novák z farmy Křenek má nabídku bohatší, ale z jeho produkce pochází jen část. "Je to takový barterový obchod, já mám něčeho víc, tak to prodám známému nebo naopak. Soused má třeba špenát, my kedlubny," dává příklad Novák.

Většina zákazníků nakupuje ovoce a zeleninu na trzích proto, aby dostali rajčata, která se nemusela trhat ještě zelená, aby vydržela cestu přes půl kontinentu. Automaticky počítají s tím, že se na nich prodávají produkty z českých polí. To ale nemusí být pravda. Mezi českou cibulí a řepou jsou často papriky z Maďarska či meruňky z Francie. Pozná se to podle cedulky s cenou, kde by mělo být uvedeno i místo původu. Většinou zkratkou a někdy dost malým písmem. Pokud zboží označení má, prodejci neporušují žádné předpisy. Farmářské trhy mají své kodexy, má se na nich prodávat převážně zboží od prvovýrobců původem z Česka. Kodexy ale nejsou nijak vymahatelné, jde spíše o jakousi úmluvu.

"Lidé chtějí superkvalitu za co nejmíň peněz. My jdeme spíš po čerstvosti. Něco bereme z farmy v Přerově nad Labem, něco z Maďarska. Ale i tam to vypěstovali farmáři," popisuje prodejce z trhu na pražských Hájích, který si nepřál uvést své jméno. Jen málokdo si původ nakupované zeleniny a ovoce na trhu zjišťuje. "Někteří lidé se ptají na to, co je z Česka. Ale tak 95 procent zákazníků zajímá cena, pět procent původ. Jezdíme ještě na trhy do Mladé Boleslavi, kde má nejlepší místo polský trhovec. Prodává to nejlevněji a vždycky všechno vyprodá," říká Olina Švestková, která na Hájích rovněž prodává.

"Oni jsou překupníci lepší a horší. Někdo aspoň bere od farmářů a kupuje ze sadů a pak si na tom vezme nějakou marži, to je jasné. Ale někteří jen kupují od velkovýrobců a to už pak nemá cenu. Taky jsem několik takových z trhů vyhodil. Říkali, jak je to domácí, ale neměli na to žádné potvrzení," tvrdí Czaban ze Spořilova.

Odkud je ten chřest?

Ani označení Česko jako země původu ještě nemusí znamenat, že si kupujeme zeleninu z malé farmy, kterou vypěstoval stánkař. Nejjistější je se zeptat. "Všechno je od nás z Ovčár, akorát papriky a rajčata máme ze skleníkových pěstíren, ty ještě nejsou hezký," říká prodejce z farmy rodiny Veklyncových, která jezdí na trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Infografika

Země původu se hodně řeší u chřestu, ten vypěstovaný v Česku je zvláště ceněný. Autorka článku se ptala u stánku farmy Křenek, odkud pochází chřest, který prodávají. "Je z Hostína. Příště vám můžu ukázat fakturu, teď ji tu s sebou nemám," slibuje Jan Novák. V Hostíně k prodanému chřestu dávají certifikáty, aby bylo jasné, že chřest pochází od nich. "Už se nám stalo, že někdo vydával cizí chřest za náš," říká marketingový ředitel hostínské pěstírny Jan Charvát.

Doklady o původu dovezeného ovoce a zeleniny by měli mít všichni prodejci u sebe. Na požádání je musí předložit, což kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). V loňském roce se vzhledem k velkému množství stížností zákazníků intenzivně zaměřila právě na kontroly na trzích a stáncích. "Kontrolovali jsme správné označování původu, bezpečnosti a jakosti u čerstvé zeleniny, ovoce a brambor," upřesnil Radoslav Pospíchal z tiskového oddělení SZPI. Na stáncích provedli 485 kontrol, pochybení našli u 81 prodejců.

Nejlepší je zjišťovat co nejvíce informací o tom, co kupuji. "Nás se lidi ptají, jestli se mohou přijet na farmu podívat, my je rádi uvítáme. Tak se mohou přesvědčit, že pěstujeme všechno, co prodáváme," popisuje Zdeněk Zeman.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru