Soud zrušil takzvanou druhou restituční tečku, stát proto bude i po 1. červenci poskytovat restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění. Zrušení novely schválené v roce 2016 úspěšně navrhla skupina 18 senátorů. Novela vůbec nenabude účinnosti, dosavadní úprava zůstane beze změn.

V jednomyslně přijatém nálezu Ústavní soud (ÚS) uvedl, že i kdyby zbývalo třeba už jen jediné neskončené restituční řízení, není správné vytvářet nerovnost mezi více skupinami restituentů, pokud k tomu není legitimní důvod.

Právě na nerovnost mezi lidmi, kteří už získali pozemkovou náhradu, a restituenty, jejichž nárok by se takto uspokojit nepodařilo, upozorňovali senátoři v čele s Tomášem Grulichem (ODS). Druhá skupina restituentů už by dostala jen peněžní náhradu, podle senátorů vyplácenou ve zcela nedostatečné výši.

"Tato novela zákona o půdě tedy představuje pouze snahu státu, respektive Státního pozemkového úřadu, skrýt vlastní neschopnost restituční nároky řádně a včas vypořádávat," stálo v senátorském podnětu. Stát podle advokáta senátorů Martina Purkyta tváří v tvář restitučním nárokům selhával.

Podle ústavních soudců by restituční tečka připadala v úvahu v situaci, kdy státu zcela dojdou vhodné náhradní pozemky, což se ale neprokázalo. "Jelikož ÚS nemá k dispozici přesvědčivé indicie, jež by jej mohly vést k úsudku, že stát skutečně již není schopen poskytnout oprávněným osobám náhradní pozemky, musí konstatovat, že se nepodařilo prokázat, že napadená právní úprava sleduje legitimní cíl," řekl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.

Podle ÚS není smyslem dnešního nálezu možnost restituční tečky jednou provždy vyloučit. Musela by však více brát v úvahu legitimní očekávání restituentů.

Předseda soudu Pavel Rychetský zdůraznil také skutečnost, že novela vůbec neřešila, co bude s probíhajícími soudními spory. "Nebylo vůbec jasné, zda by i v těchto případech zanikl nárok a soudní řízení by musela být zastavena, anebo zda by interpretací soudy − každý asi jinak − mohly v řízení pokračovat," popsal Rychetský.

Podle Purkyta je v Česku asi 46 tisíc lidí s oprávněným nárokem, s nímž se stát dosud nevypořádal. U dalších není rozhodnuto ani o samotném restitučním nároku. "To je absolutně bizarní situace, jež nemá místo v právním státě," řekl Purkyt.

Státní pozemkový úřad (SPÚ) včera na rozhodnutí Ústavního soudu reagoval tvrzením, že neví, zda bude mít dostatek půdy na vypořádání restitučních nároků.

Záležet bude na tom, zda restituenti uspějí se svými požadavky na přecenění nároků ze zemědělské půdy na stavební. Pokud by uspěli všichni, je pravděpodobné, že půda stačit nebude, řekla včera mluvčí pozemkového úřadu. Podle ní by však nemělo dojít k ohrožení důležitých státních staveb na pozemcích, které by musel restituentům stát vydat, pokud o nich bude rozhodovat pouze SPÚ.

Související