Prezident Donald Trump stupňuje tlak na Čínu, kterou obviňuje, že zcizila a neoprávněně využívá duševní majetek amerických společností. Poté co schválil první sankční cla na dovoz čínského zboží, přichází s další zbraní. Hodlá znemožnit firmám s pětadvacetiprocentní a vyšší účastí čínského kapitálu investovat v USA do špičkových technologií.

To není všechno. Součástí jeho plánu, jehož podrobnosti mají být zveřejněny koncem tohoto týdne, je rovněž zákaz dalšího vývozu amerických technologií do Číny. Ale o tom bude Bílý dům ještě diskutovat se zástupci průmyslových a finančních kruhů.

"Své technologické klenoty, které mohou přinášet biliony dolarů, si musíme chránit," cituje list The Wall Street Journal Petera Navarra, který Donaldu Trumpovi radí v obchodních otázkách.

1,8 mld.

dolarů investovaly čínské firmy do výstavby nových továren a firemních akvizic v USA během letošního ledna až května. Meziročně to bylo o 92 procent méně.

Smůlu budou podle něho mít i firmy, kde čínský investor drží méně než 25 procent. To v případě, že by se čínský partner mohl dostat k nové technologii přes svého zástupce ve správní radě, licenční smlouvou či jiným způsobem.

Snaha krotit čínské ambice

Nové bariéry pro čínské investice v USA a přísnější kontrola exportu technologií sledují jeden cíl: zabránit či alespoň zkomplikovat Pekingu splnění jeho střednědobé strategie nazvané "China 2025". Ta určuje konkrétní úkoly pro deset klíčových odvětví a oborů včetně informačních technologií, leteckého a kosmického průmyslu, robotiky či elektromobility. Čína se podle ní má stát "globálním lídrem" ve vývoji a využívání špičkových technologií.

Čínští investoři už nyní narážejí v USA na stále větší překážky. Přibývá akvizičních obchodů, které se nepodaří dokončit, neboť je zakáže americký Výbor pro zahraniční investice − převážně z "důvodu národní bezpečnosti". Letos například tento výbor, v němž sedí zástupci několika vládních úřadů, znemožnil čínské firmě Ant Financial obchod v hodnotě 1,2 miliardy dolarů v podobě převzetí americké MoneyGram International, jež se specializuje na peněžní převody.

Přísnější dohled americké vlády nad čínským kapitálem se promítá i do statistik. Firmy z nejlidnatější asijské země letos v období od ledna do května investovaly do výstavby továren a do akvizic v USA pouhých 1,8 miliardy dolarů, což bylo meziročně o 92 procent méně, uvádí newyorská poradenská společnost Rhodium Group. Číňané ale v uvedeném období současně prodali majetek za 9,6 miliardy dolarů. To znamená, že letos nastal faktický odliv čínského kapitálu z USA.

Jakou odvetu chystá Peking?

Čínský prezident Si Ťin-pching minulý týden na setkání s šéfy západních korporací prohlásil, že jeho země si nenechá nic líbit. Zavedou-li USA 6. července cla na dovoz čínského zboží (zatím v hodnotě 34 miliard dolarů), podnikne Peking odvetu ve stejném rozsahu.

V úvahu připadají například cla na dovoz americké ropy, zkapalněného plynu a uhlí. To jsou komodity, které si Čína může bez větších problémů obstarat jinde, třeba i za vyšší cenu, uvádí agentura Reuters.

Pokud jde o americké firmy přítomné v Číně, žádné restrikce se přijímat nebudou, ujišťuje Peking. Tamní vládcové se obávají, že by to poškodilo pověst země v očích zahraničních investorů. A o ty má Čína, druhý největší příjemce přímých investic na světě (hned po USA), velký zájem.

"Čína by ale mohla zavést rafinovanější opatření, například nařídit firmám, aby se vyhýbaly navazování kontaktů s Američany, nebo vyzvat spotřebitele, aby bojkotovali americké zboží," míní v hongkongském listu South China Morning Post James Zimmerman, partner pekingské advokátní kanceláře Perkins Coie. Další nejmenovaný zdroj ale uvádí, že Čína k něčemu takovému nepřistoupí, spíše se bude nadále snažit o "rozvolnění" napětí.

Související