Boj farmacie s mikroby vidí odborníci ve stále černějších barvách. To, že se bakterie rychle učí přežít nástrahy, které jim moderní medicína připravila, konstatoval už v 90. letech minulého století mikrobiolog Alexander Tomasz z New Yorku, přední expert na výzkum rezistence. Od té doby se toho moc nezměnilo, spíš naopak.

Podle Bruce Levina z Emory University v Atlantě "přirozená selekce mikrobů zápas s farmaceutickým průmyslem bezpochyby dříve nebo později vyhraje". A Sören G. Gatermann z Institutu hygieny a mikrobiologie na Ruhr Universität Bochum vidí jedinou naději: "Pokud se mikroorganismy stanou rezistentními i vůči nejúčinnějším lékům, pak pomůže jen Bůh…"

Podle údajů Evropské unie v důsledku odolnosti bakterií vůči antibiotikům celosvětově umírá každý rok okolo 700 tisíc lidí. V EU to je 25 tisíc osob a dodatečné náklady na léčbu ročně činí 1,5 miliardy eur. Do roku 2050 se rezistence stane častější příčinou smrti než rakovina.

Antibiotika z Bible

I když Alexander Fleming dostal Nobelovu cenu za objev penicilinu, nevědomě používaly antibiotika už starověké civilizace. Naznačují to například zprávy ze staré Číny a Egypta o přikládání plesnivého chleba nebo sójového mléka na zanícené rány. V egyptských mumiích se našly stopy účinných přírodních antibiotik. Zajímavou zmínku obsahuje Bible, jejíž jeden žalm říká: "Vyčisť mě yzopem a očištěn budu." I když by v tom penicilin asi nikdo nehledal, jde o něco jako zašifrovaný návod na jeho výrobu. Yzop (Hyssopus officinalis) je středomořská rostlina s modrými květy, v jejímž ztrouchnivělém keříku švédský lékárník Westling v 19. století objevil neznámou plíseň a pojmenoval ji Penicillium notatum Westling (dnes Penicillium chrysogenum). Byly to právě její spory, které se zatoulaly do bakteriálních kultur nepříliš čistotného mikrobiologa Fleminga a prozradily mu, že je tu něco, co bakterie spolehlivě likviduje.

Po objevu penicilinu vyvinuly farmaceutické firmy celou řadu dalších, ještě účinnějších antibiotik a nastal převrat v medicíně. Zdálo se, že většina obávaných chorob se natrvalo přestěhovala do knih o historii medicíny. Jenže po několika desetiletích se začaly vracet.

Například z tuberkulózy, do té doby smrtelné, udělal objev antibiotik sice vážnou, ale rutinními metodami zvládnutelnou a vyléčitelnou chorobu. Zdálo se, že lidstvo má zase o jednu metlu méně. Jenže dnes se tuberkulóza už zase masově šíří nejen v rozvojových zemích či v Rusku, ale i ve Spojených státech. Rozhodně nejde jen o pár zanedbatelných případů: v USA je ročně zaznamenáno okolo deseti tisíc výskytů tohoto onemocnění. A co je ještě horší − u třetiny z nich je choroba zapříčiněna bakterií, proti níž jsou běžná antibiotika zcela bezmocná.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že v současnosti se každý rok objeví 450 tisíc nových případů takzvané multirezistentní tuberkulózy, tedy takové, proti které nezabírá několik dosud účinných léků. Zdaleka se to netýká jen Asie nebo Afriky, mezi velmi rizikové oblasti patří také východní Evropa. Podobně se do vyspělého světa začíná vracet cholera, záškrt a řada dalších nakažlivých nemocí, které se donedávna zdály být zvládnuté nebo aspoň na ústupu.

Smrt královny krásy

Počátkem roku 2009 šokovala Brazílii smrt populární modelky Mariany Bridi da Costa, finalistky národní soutěže královny krásy z roku 2007. V prosinci 2008 se u ní projevily zdravotní problémy, které lékaři nejdřív chybně diagnostikovali jako důsledek ledvinových kamenů. Ze zánětu močových cest se vyvinula celková sepse a teprve tehdy bakteriologická vyšetření odhalila příčinu: smrtící mikroorganismus Pseudomonas aeruginosa, který se vyznačuje odolností téměř vůči všem antibiotikům. Selhávání krevního oběhu a odumírání tkání přimělo lékaře k amputaci dívčiných rukou a nohou i odoperování části žaludku, přesto Mariana 24. ledna 2009 zemřela. Bylo jí 20 let.

Teixobactin, nová naděje

■ Teixobactin je nový typ antibiotika, jehož objev byl oznámen v roce 2015. Při testech vykazoval účinnost i proti zlatému stafylokoku nebo pneumokoku.
■ Teixobactin napadá lipidy a ostatní molekuly, které jsou klíčové pro vytváření buněčné stěny bakterie.
■ Tím se liší od většiny existujících antibiotik, která napadají proteiny v bakteriální buňce. Tyto proteiny se ovšem mění, když dochází k mutaci DNA, což vede ke vzniku rezistence.
■ Teixobactin byl zatím testován na myších, ale vědci na základě toho, jak funguje, věří, že bakteriím bude trvat nejméně třicet let, než si vytvoří proti němu rezistenci.

O pár let později měla namále jiná modelka, Američanka Lauren Wasserová. Roku 2012 ji ve věku 24 let postihla infekce, která zpočátku vypadala jako obyčejná chřipka. Následoval ale toxický šok způsobený obávaným rezistentním kmenem mikroorganismu Staphylococcus aureus ("zlatý stafylokok"). Lauren upadla do kómatu, selhávaly jí orgány, utrpěla infarkt. Nepomáhaly léky, léčba v přetlakové komoře ani další pokročilé metody na špičkovém pracovišti UCLA. Nakonec se sice podařilo její život zachránit, ale v důsledku komplikací během následujících let přišla o obě nohy. Mariana a Lauren jsou jen viditelný vrchol ledovce − celebrity, za nimiž jsou desetitisíce bezejmenných lidí napadených odolnými mikroorganismy.

Pseudomonas aeruginosa, který zabil Marianu, patří mezi mikroorganismy, které si schopnost vzdorovat antibiotikům přinesly už z časů před masovým nasazením těchto léků. Naproti tomu zlatý stafylokok si stejně jako původci tuberkulózy a dalších navracejících se pohrom své zbraně proti lékům pořídil až ve válce s nimi.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Jakým způsobem si bakterie vytvářejí rezistenci vůči lékům.
  • Kde jsou líhně těchto rezistentních kmenů bakterií a jak jejich vzniku napomáhají nemocní lidé.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se