Ekonomické teorie obvykle uvádějí, že konkurenceschopnost soukromých firem je podmíněna racionálním chováním, tedy snahou o maximální efektivitu všech procesů a činností, které zajistí ekonomický růst a zisk. Na trhu ale působí stovky let firmy rodinné. Ty se obvykle nechovají čistě racionálně, přesto jsou úspěšné a podle kvalifikovaných expertních odhadů se na tvorbě světového HDP podílejí 70−90 procenty.

Teorie socioemocionálního bohatství (socioemotional wealth) se snaží vysvětlit, proč se rodinné firmy nerozhodují pouze na základě ekonomických kritérií a proč jsou pro jejich působení důležité vztahy a hodnoty, například pocit sounáležitosti, podpora rodinných příslušníků, starost o dobré jméno rodiny, zajištění nástupnictví. Zde hledejme důvody, proč se rodinné firmy chovají jinak než klasické podnikatelské subjekty.

Rodinné firmy nebývají žádnými "vlky z Wall Street". Především ty malé a střední jsou charakteristické značnou averzí k riziku, obávají se zadlužení příštích generací a dávají přednost sice pomalejšímu, ale dlouhodobě udržitelnému růstu. Pro rodinné firmy je typická nižší mzdová úroveň, kterou ale vynahradí dlouhodobá jistota práce a menší stres na pracovišti.

Někteří autoři, kteří pracují s teorií socioemocionálního bohatství, používají jako výraz k vyjádření konkurenceschopnosti rodinných firem pojem competitive agreeableness neboli výhodu vstřícného přístupu k podnikání, a to jako protiklad k agresivnímu podnikatelskému přístupu (competitive agressiveness).

Členové rodinných firem totiž mívají ve zvyku zakládat si na pozitivním vnímání dobrého jména značky ve společnosti, často se zapojují do společenského dění v místě, kde podnikají, a snaží se o vlídnou, až rodinnou atmosféru na pracovišti.

Dalším specifikem je zaměstnávání rodinných příslušníků. Nepotismus je obecně pokládán za společenské zlo, ale u rodinných firem je snaha prosazovat do manažerských funkcí blízké příbuzné vlastně principem. Cílem rodičů je zajistit nástupnictví a předat fungující podnik dalším generacím. Řada podnikatelů buduje firmu s tím, že pokud bude úspěšná, dojde k jejímu výhodnému prodeji, který je vnímán jako rozumné zhodnocení vlastní investice. Prodej rodinné firmy může naopak pro zakladatele znamenat velké zklamání z toho, že potomci nechtějí pokračovat v rozvoji toho, čemu oni sami věnovali tak velké úsilí.

Pod pojmem bohatství si většina lidí představí materiální statky, zejména pokud hovoříme o bohatství firemním. Socioemocionální bohatství firem je nehmotné, není možné jej přesně změřit ani vyčíslit jeho hodnotu. Ale právě toto bohatství může vysvětlit, proč jsou rodinné firmy po staletí úspěšné a proč jsou pilířem ekonomik mnoha zemí světa. Teoretické modely na ně lze uplatnit pouze omezeně.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru