Dalo by se to nazvat preventivním úderem v nadcházející obchodní válce. Americký prezident Donald Trump v úterý pohrozil Číně, že pokud na dosud oznámená nová americká cla odpoví vlastními sankcemi, tak USA zavedou 10procentní tarif na další čínské zboží v hodnotě 200 miliard dolarů.

A pokud se Čína rozhodne odpovědět i na tento krok, tak budou následovat další cla na další zboží, také v hodnotě 200 miliard.

Reakce byla okamžitá. Od asijských přes evropské po americké finanční trhy všude klesaly hlavní indexy. V Evropě nejvíce utrpěly akcie automobilových, těžařských a technologických firem.

A Peking ústy mluvčího ministerstva zahraničí Keng Šuanga vyzval Washington, aby zastavil svá "ničivá" slova. Čína si podle něj obchodní válku nepřeje, ale zároveň se jí nebojí. Tamní ministerstvo obchodu Trumpův krok označilo dokonce za vydírání.

200 mld. USD

je hodnota čínského zboží dováženého do USA, na něž chce Trump uvalit nové 10procentní clo.

Trump, věren své pověsti z rea­litního byznysu, se rozhodl přetlačit svého soupeře silou a agresivitou. Tím může zásadně přispět nejen k rozpoutání obchodní války, ale také k destrukci sedmdesát let pracně a krok za krokem budovaného systému světového obchodu.

Čína a USA si loni prodaly navzájem zboží v hodnotě 636 miliard dolarů. Před týdnem začala platit cla na čínské zboží v hodnotě 50 miliard, která podle Trumpova zdůvodnění měla Číňany potrestat především za krádeže intelektuálního vlastnictví a technologií. Rychlá čínská odpověď − cla na dovoz amerických výrobků, jako jsou auta nebo mléčné produkty − Spojené státy zřejmě zaskočila.

Analytici se obávají, že ani jedna ze stran nebude chtít ustoupit a brzy vypukne mezi dvěma největšími světovými ekonomikami plnohodnotná obchodní válka.

Trump reagoval především na domácí problém, neboť mu Senát zničil dohodu o čínské firmě ZTE. Senátoři obnovili zákaz nákupu amerických komponent čínským technologickým koncernem. Trump ZTE nedávno tyto nákupy povolil − výhodu pro společnost osobně domluvil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Trump nyní zopakoval, že si chce zachovat dobrý vztah s čínským prezidentem, ale nehodlá USA vystavit nevýhodné situaci ve světovém obchodě.

Postupem vůči Číně může Trump americkým firmám způsobit velké potíže, ačkoli se dosud v zavádění cel vyhýbal spotřebnímu zboží, aby vyšší ceny nepocítil spotřebitel v USA.

Peking přitom nemusí odpovědět jen celními tarify. "Trump se může dost přepočítat. Čína má možnost odpovědět jinak, například omezit operace amerických firem v Číně nebo přerušením jejich dodavatelských řetězců," řekl listu Wall Street Journal profesor mezinárodního obchodu z americké Cornellovy univerzity Eswar Prasad.

Jak už vědí Japonci nebo Jihokorejci, čínská státní média také dokážou rozpoutat účinné kampaně na bojkot zboží z určitých zemí, takže tamní komunistická strana může proti USA nasadit i tento "spotřebitelský" nacionalismus.

Trump zároveň zvyšuje napětí v obchodních vztazích s EU, které neprodloužil na začátku června výjimku z nově zavedených cel na ocel a hliník. Bílý dům navíc zvažuje dramatické zvýšení cel na evropské automobily a další výrobky.

Tvrdý postup vůči Číně nachází porozumění také u opozičních demokratů, kterým se ale nelíbí chaotičnost Trumpovy politiky. Využití klauzulí o národní bezpečnosti na tarify vůči EU či Kanadě připravuje USA o důvěru nejbližších spojenců.