Prosperita Česka velmi závisí na bezproblémovém fungování schengenského prostoru. Tedy na faktu, že mezi zeměmi Evropské unie neexistují hraniční kontroly, připomněl premiér Andrej Babiš (ANO) na konferenci Prague European Summit. Odmítl proto úvahy o tom, že by se v rámci boje s migrační krizí měli na některé hranice opět vrátit policisté, jak požadují politici z bavorské Křesťansko-sociální unie.

"Současné spory ohledně migrace v Německu vedou k návrhům na uzavření hranic a obnovení hraničních kontrol, což je pro nás nepřijatelné," ohradil se Babiš. Fakticky se tak postavil na stranu německé kancléřky Angely Merkelové.

Ta odmítá požadavek svého ministra vnitra a šéfa CSU Horsta Seehofera, aby Němci zavedli kontroly na hranicích a mohli zadržet ty migranty, kteří už požádali o azyl v jiné zemi Evropské unie − nebo v ní byli zaregistrováni, ale přesto se snaží dostat do Německa. Policisté by pak tyto lidi vrátili zpět do státu, ve kterém o ochranu požádali.

78 tisíc

lidí zatím letos v Německu požádalo o azyl. Jen malá část z nich už předtím prošla registrací v jiné zemi EU.

Merkelová zdůrazňuje, že pokud by Německo obnovilo hraniční kontroly, vedlo by to k dominovému efektu. Své hranice by pak zavřely i další země EU, aby se vyhnuly riziku, že se migranti budou hromadit u nich. Schengen by tak fakticky skončil. Jeho existence přitom, mimo jiné, velmi prospívá na vývoz orientované německé ekonomice. Stejně jako té české. "Když se nám nepodaří nalézt společnou odpověď na výzvy spojené s nelegální migrací, může to zpochybnit základy Evropské unie," varovala Merkelová v narážce na Schengen.

Kancléřka má proto zájem na domluvě s ostatními státy unie na společném řešení. Nechce, aby Německo jednalo bez ohledu na ostatní země. Příležitost k tomu bude mít koncem příštího týdne v Bruselu na summitu lídrů všech zemí EU.

Dohodu na řešení migrační krize požaduje i Babiš. Na konferenci Prague European Summit zopakoval, že Česko dál jednoznačně odmítá návrhy na zavedení povinných kvót na přijímání uprchlíků. Vláda je na druhou stranu ochotná finančně i materiálně pomáhat Itálii či Řecku, tedy zemím, do kterých žadatelé o azyl připlouvají. Česko taky chce výrazně posílit ochranu vnější hranice EU.

V poslední době se zdá, že povinné kvóty by součástí možné dohody na reformě evropského azylového systému být nemusely. Merkelová nedávno naznačila, že by EU měla do budoucna od kvót ustoupit, pokud by se na nich neshodly všechny členské státy. A jednomyslná shoda není možná kvůli odporu Česka, Polska či Maďarska.

Na kvótách naproti tomu trvají státy jako Itálie. Nová italská vláda populistických stran Hnutí pěti hvězd a Ligy požaduje, aby se na základě kvót povinně rozdělovali nejen skuteční uprchlíci, ale i takzvaní ekonomičtí migranti. Její návrh ale v rámci EU nemá podporu.

Kancléřka Merkelová se staví za princip takzvané flexibilní solidarity − podle něj by měly ke snaze řešit migrační krizi přispět všechny země unie. Mělo by ale být především na nich samých, jaký konkrétní způsob si zvolí. Česko to podporuje.

Související