Brusel učinil další krok ve svém tažení proti velkým digitálním společnostem. Po GDPR a návrzích na větší zdanění Googlu či Facebooku nyní přišla na řadu větší ochrana autorského obsahu, který tyto stránky zprostředkovávají.

Podle Evropské komise obírají digitální korporace internetová média o čtenost jejich článků tím, že zobrazují krátký úryvek z těchto textů. Čtenáři se mnohdy spokojí s pár větami a článek si ani neotevřou.

Novou směrnici ve středu schválil výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu. Podle jejího článku 11 by vydavatelské domy měly mít nárok na poplatky od vyhledávačů jako Google či Seznam za ukázku textu. Pokud by se s vydavateli nedomluvily na licenci, nemohly by je ve výsledcích vyhledávání pod odkazem dále zobrazovat. Změna by se týkala také sociálních sítí Twitter či Facebook, na kterých jejich uživatelé články sdílejí.

Druhým sporným bodem je článek 13, který se týká stránek jako YouTube nebo Ulož.to. Ty by měly nově převzít zodpovědnost za zprostředkovaný obsah, jež dnes leží na uživatelích nahrávajících fotky či videa.

Předseda výboru Pavel Svoboda řekl, že pokud bude návrh definitivně přijat, měli by vydavatelé mít možnost rozhodovat o užití celého novinářského díla. "Založí se tím právo. Zda jej uplatní, či ne, to bude jejich věc," uvedl Svoboda.

Rozhodnutí výboru je podle parlamentního zpravodaje návrhu Axela Vosse z Německa krokem kupředu ve snaze upravit pravidla autorské ochrany v EU tak, aby lépe odpovídala "realitě a obchodním modelům 21. století".

Sporné body

Článek 11

◼ Stanovuje, že se autorská práva vztahují i na krátké ukázky zpravodajských článků, které se zobrazují ve výsledcích vyhledávání na Googlu či Seznamu, nebo u sdílených článků na Facebooku a Twitteru.

◼ Texty by měly být chráněny po dobu 20 let.

Článek 13

◼ Zprostředkovatelé fotek, hudby či filmů jako Ulož.to nebo YouTube by měli automaticky filtrovat nahrávaný obsah a kontrolovat, zda neporušuje autorská práva.

◼ Tyto servery by tím de facto převzaly zodpovědnost za veškerý obsah, který je u nich dostupný.

Na směrnici se snesla kritika ze strany odborné veřejnosti, europoslanců a také občanů. Přes 200 akademiků z celé EU odsuzuje v otevřeném dopise článek týkající se on-line zpravodajství jako hrozbu pro svobodu a demokracii.

"Návrh se snaží řešit palčivý problém − jak zabezpečit soběstačnost kvalitní žurnalistiky −, ale používá k tomu neseriózní způsoby," říká Martin Husovec, signatář dopisu z nizozemské univerzity v Tilburgu.

Omezení šíření seriózní žurnalistiky by podle akademiků mohlo způsobit ještě větší rozmach "fake news", tedy lživých či poplašných zpráv, které jsou šířeny propagandistickými weby. Těm z podstaty jejich fungování nejde o licenční poplatky, ale o co největší rozšíření obsahu. K akademikům se přidala s otevřeným dopisem také více než stovka europoslanců.

Za přijetí směrnice lobbovali už před jednáním vydavatelé a jejich svazy. Europoslancům poslali otevřený dopis také čeští vydavatelé. Napsali v něm, že technologické společnosti stávající prostředí zneužívají a prakticky se z nich staly moderní mediální domy, které jsou pro tradiční vydavatele agresivní konkurencí. "Žijí z obsahu, za který nezaplatí," upozornili europoslance.

„Vydavatelé v České republice oceňují hlasování poslanců, kteří podpořili jejich oprávněné nároky a přispěli tak k těsnému schválení článků 11 a 13," uvítal výsledek hlasování Václav Mach, výkonný ředitel Unie vydavatelů.

Zpravodaj návrhu Voss s tímto pohledem souhlasil. "V sázce je přežití žurnalistiky a ochrana kvality novinářské práce. Divoký web, kde velké platformy nerespektují autorské práva vydavatelů, může znamenat konec tisíců novinářských pracovních míst," poznamenal Voss.

Mathias Döpfner, generální ředitel německé vydavatelské společnosti Axel Springer, zobrazování úryvků článků přirovnává ke krádeži másla či mléka v obchodě s potravinami.

Zkušenosti s obdobným zákonem mají už Němci a nejsou příliš spokojení. V roce 2013 tam zavedli nový autorský zákon, který ukládá povinnost za úryvky platit. Google zareagoval překvapivě − přestal je zobrazovat, pokud mu toto právo vydavatelé bezplatně neposkytli. To nakonec většina z nich také učinila, a na zákon tak doplatily spíše menší vyhledávače, které si takto výhodné podmínky nemohly vyjednat.

Ve Španělsku se rozhodli pro ještě tvrdší variantu. Zakázali možnost poskytnout licenci bezplatně. Ani před tímto předpisem se však Google nesklonil a španělskou verzi vyhledávače zpráv úplně zrušil.

Zákonodárci patrně spoléhají na to, že když bude Google čelit celé EU, novým předpisům se podvolí.

Ulož.to nebo YouTube by na základě nového předpisu převzaly zodpovědnost za obsah, který je na jejich serverech dostupný. Měly by nastavit automatický filtr, který autorsky chráněný obsah rozezná hned při nahrání souboru. "Není možné, aby se schovávali za tvrzení, že obsah nahrávají uživatelé, když je to platforma, která vydělává," uvedl Voss.

To by však mohlo zasáhnout malé provozovatele podobných stránek, kteří si takový počítačový program nemohou dovolit. Navíc by stránky přebraly zodpovědnost za něco, co musí zkontrolovat ne vždy dokonalý software. "Ani YouTube s technologií, jejíž vývoj stál 60 milionů dolarů, to nedokáže pořádně," upozorňuje Jan Loužek, místopředseda rady organizace Wikimedia ČR. Není tak podle něj možné to očekávat od menších společností.

Přijímání nové směrnice je zdlouhavé a podle mluvčího Evropského parlamentu plné zvratů. Ještě minulý týden nebylo jasné, o jaké podobě směrnice se bude hlasovat. Ve výboru se museli europoslanci vypořádat téměř s tisícem pozměňovacích návrhů, z nichž postupně vytvořili kompromisní návrh.

Související