Evropa bude mít brzo nový stát. Tedy starý stát s novým názvem. Anebo taky ne. Premiéři Makedonie a Řecka se po 26 letech dohodli, že je pro ně přijatelné, aby se bývalá jugoslávská republika Makedonie stala Severní Makedonií.

Samotná Makedonie podle Řeků vytváří nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Atény ale nyní přestanou blokovat snahu dvoumilionové hornaté země začít jednat o vstupu do Evropské unie a NATO.

Dohoda, slavnostně podepsaná o víkendu, má však k jistotě daleko. V obou zemích musí nový název schválit parlament, v Makedonii navíc ještě referendum, protože jde o změnu ústavy a premiér Zoran Zaev nemá potřebnou většinu v parlamentu.

V Řecku je proti pravicová opozice, premiér Alexis Tsipras ale v sobotu přežil hlasování o důvěře v parlamentu. V Makedonii jsou proti opoziční nacionalisté, k nimž patří i prezident Ďorge Ivanov, který podpis odmítá.

Na druhou stranu jsou už obyvatelé obou zemí dlouholetým sporem unaveni. Na to sázejí oba současní premiéři, z nichž Tsipras potřebuje nějaký velký a viditelný úspěch před volbami příští rok.

Referendum může být potíž. Jak víme i z debat v Česku, v lidovém hlasování je možné všelicos. Politici dokážou z jakéhokoliv hlasování udělat volbu o něčem úplně jiném − jenom ne o dlouhodobé prosperitě, kterou členství v EU a NATO může balkánské zemi přinést.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč je dohoda o Severní Makedonii prověrkou schopnosti Západu čelit ruskému vlivu.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se