Za několik let se v Krušných horách začne těžit a zpracovávat lithium. Jen to asi nebude na české straně hor, kde jsou na Cínovci významné světové zásoby lithia, ale v Německu. Na rozdíl od české vlády zemská vláda rozvoj tohoto byznysu podporuje. Jeden z těžařů Bacanora Minerals, který chce těžit na německé straně Cínovce, už například minulý rok získal od německých úřadů 30letou licenci pro těžbu.

Náskok Saska potvrzuje i další lithiová investice do ložiska Sadisdorf, ležícího v blízkosti českých hranic, které koupila těžební firma Lithium Australia. Ta získala licenci od německé firmy Tin International za dva miliony eur − půl milionu eur zaplatí v hotovosti a zbytek v akciích. Lithium Australia zároveň investuje v Německu do těžby kobaltu v nedalekém Eichigtu.

"Obě ložiska leží v centru budoucích evropských továren zaměřených na elektromobilitu a výrobu baterií," řekl k investici Adrian Griffin, generální ředitel firmy. Lithium Australia má mimo Krušné hory ještě další těžební projekty v Mexiku a hlavně v domovské Západní Austrálii, která je jedním z center těžby této suroviny.

25 tisíc tun

lithiového karbonátu po dobu deseti let může dodávat ložisko Sadisdorf na německé straně Krušných hor.

19 tisíc tun

lithia připadlo loni na Austrálii, která předběhla Chile jako největší producent této suroviny na světě.

Lithium Australia patří asi mezi stovku menších těžebních firem, které mají svoje akcie umístěné na australské burze ASX a investují po celém světě do těžebních projektů zaměřených na lithium, kobalt a další kovy spojené s elektromobilitou a výrobou baterií, na jejíž rozvoj sázejí.

Austrálie navíc v roce 2017 předběhla jihoamerické Chile na pozici největšího světového producenta lithia. Zpracovalo se tam celkem 18 700 tun lithiového karbonátu, což je chemicky upravená surovina v podobě bílého prášku, s níž se pak obchoduje a kterou odebírají automobilky jako Tesla, Volkswagen nebo výrobci baterií Panasonic či LG Chem.

Jednou z firem s akciemi na burze ASX je kromě Lithium Australia i firma European Metals, která by zase ráda těžila a zpracovávala lithium na českém Cínovci. Do desítek průzkumných vrtů investovala v posledních několika letech přes 350 milionů korun. Zatím stále plánuje mít v roce 2019 hotovou studii o proveditelnosti těžby. Se zahájením těžby tito těžaři počítali kolem roku 2023. Podle předběžné studie proveditelnosti vypracované European Metals by se v Česku mohlo po dobu více než dvaceti let zpracovávat 21 tisíc tun lithiového karbonátu ročně.

Politizace těžby lithia před loňskými volbami v Česku, kterou rozjelo hnutí ANO nynějšího premiéra Andreje Babiše spolu s komunisty, ale kolem budoucí těžby vytvořila nejistotu − jak pro držitele průzkumných licencí a případné investory, tak pro české úřady.

A to dává v Evropě šanci jiným projektům, jako je třeba Sadisdorf, kde by Lithium Australia chtěla už v říjnu 2018 mít jasno o vymezení zásob lithia. Prozatím firma předpokládá, že se tady po dobu deseti let může zpracovat asi 25 tisíc tun lithiového karbonátu ročně.

Mnohem dále je v Sasku již zmíněný kanadský těžební investor Bacanora Minerals, který počítá s dokončením studie proveditelnosti těžby letos v červenci. Bacanora získala poloviční podíl na německém Cínovci v roce 2017 za více než pět milionů dolarů a má opci i na koupi druhé poloviny, již stále drží německý výrobce solárních panelů SolarWorld. Kanaďané budou těžit lithium také v Mexiku, kde už mají všechna potřebná povolení k těžbě, s níž počítají v roce 2020.

Velmi daleko je v Evropě rovněž lithiový projekt v Srbsku, do něhož vstoupil těžební gigant Rio Tinto, který investuje desítky milionů dolarů.